Instalace systému Debian GNU/Linux 3.0 na architektuře PA-RISC -------------------------------------------------------------- Bruce Perens Sven Rudolph Igor Grobman James Treacy Adam Di Carlo verze 3.0.23, 16 May, 2002 ------------------------------------------------------------------------------- Souhrn ------ Dokument obsahuje návod na instalaci systému Debian GNU/Linux 3.0, na počítačích PA-RISC (,,hppa''). Naleznete v něm rovněľ odkazy na daląí dokumentaci. Autorská práva -------------- Dokument můľe být ąířen a pozměněn za podmínek licence GNU General Public License. (C) 1996 Bruce Perens (C) 1996, 1997 Sven Rudolph (C) 1998 Igor Grobman, James Treacy (C) 1998--2002 Adam Di Carlo Tento dokument je volně ąiřitelný, můľete ho distribuovat nebo pozměnit za podmínek uvedených v licenci GNU General Public Licence verze 2 případně pozdějąí publikované Free Software Foundation. Dokument je distribuován s nadějí, ľe je uľitečný, ale nevztahují se na něj _jakékoli záruky_, dokonce ani záruka předpokládaná pro zakoupené zboľí a jeho vhodnost pro daný účel. Podrobnosti jsou v licenci GNU General Public License. Licenci GNU General Public License najdete v distribuci Debian v souboru `/usr/share/common-licenses/GPL' nebo na WWW GNU (http://www.gnu.org/copyleft/gpl.html). Můľete o ní zaľádat dopisem na adresu Free Software Foundation, Inc., 59 Temple Place - Suite 330, Boston, MA 02111-1307, USA. Poľadujeme, aby v dílech odvozených od tohoto dokumentu byl uveden Debian a autoři tohoto dokumentu. Pokud pozměníte a vylepąíte tento návod, uvědomte o tom autory zasláním zprávy na adresu <debian-boot@lists.debian.org>. ------------------------------------------------------------------------------- Obsah ----- 1. Vítejte v Debianu 1.1. Co je Debian? 1.2. Co je GNU/Linux? 1.3. Co je Debian GNU/Linux? 1.4. Co je Hurd? 1.5. Získání Debianu 1.6. Jak získat nejnovějąí verzi tohoto dokumentu? 1.7. Organizace tohoto dokumentu 1.8. O licenčních ujednáních 2. Poľadavky na počítač 2.1. Podporovaná zařízení 2.2. Instalační média 2.3. Poľadavky na pamě» a diskový prostor 2.4. Hardware k připojení k síti 2.5. Ostatní zařízení 2.6. Hardware určený pro GNU/Linux 3. Neľ začnete 3.1. Přehled instalačního procesu 3.2. Záloha dat 3.3. Dále budete potřebovat 3.4. Plánované pouľití systému 3.5. Splnění minimálních hardwarových poľadavků 3.6. Rozdělení disku před instalací Debianu 3.7. Neľ začnete s instalací ... 4. Získání instalačních médií 4.1. Oficiální sada CD 4.2. Staľení souborů z debianích zrcadel 4.3. Zápis obrazů disků na diskety 4.4. Příprava souborů pro zavádění pomocí TFTP 4.5. Automatická Instalace 5. Zavedení instalačního systému 5.1. Zaváděcí argumenty 5.2. Instalace z CD-ROM 5.3. Zavedení systému z disket 5.4. Zavedení z TFTP 5.5. Problémy se zavedením instalačního systému 5.6. Úvod do programu `dbootstrap' 5.7. ,,Výběr jazyka'' 5.8. ``Poznámky k verzi'' 5.9. ``Hlavní nabídka instalace systému Debian GNU/Linux'' 5.10. ``Konfigurovat klávesnici'' 5.11. Poslední varování 6. Poznámky k rozdělování disku 6.1. Počet a velikost oblastí 6.2. Strom adresářů 6.3. Doporučené rozdělení disku 6.4. Názvy zařízení v Linuxu 6.5. Dělící programy v Debianu 6.6. ``Inicializovat a aktivovat odkládací oddíl'' 6.7. ``Inicializovat linuxový oddíl'' 6.8. ``Připojit zinicializovaný oddíl'' 6.9. Připojení oblastí nepodporovaných programem `dbootstrap' 7. Instalace jádra a základního systému 7.1. ``Instalovat jádro a moduly operačního systému'' 7.2. NFS 7.3. Sí» 7.4. ``Konfigurovat moduly s ovladači zařízení'' 7.5. ``Konfigurovat sí»'' 7.6. ``Instalovat základní systém'' 8. Zavedení vaąeho nového systému 8.1. ``Nastavit systém startovatelný'' 8.2. Okamľik pravdy 8.3. (Základní) přizpůsobení Debianu 8.4. Nastavení časového pásma 8.5. MD5 hesla 8.6. Podpora stínových hesel (Shadow Password) 8.7. Nastavení rootova hesla 8.8. Vytvoření uľivatelského účtu 8.9. Nastavení PPP 8.10. Nastavení APT 8.11. Instalace balíčků: základní nebo pokročilá 8.12. Jednoduchá cesta --- instalace úloh 8.13. Pokročilá správa balíčků programem `dselect' 8.14. Výzvy během instalace balíčků 8.15. Přihláąení do systému 9. Daląí kroky 9.1. Začínáte se systémem UNIX 9.2. Vypínání systému 9.3. Orientace v Debianu 9.4. Daląí dokumentace 9.5. Kompilace nového jádra 10. Technické údaje o zaváděcích disketách 10.1. Zdrojové texty 10.2. Záchranná disketa 10.3. Náhrada jádra na záchranné disketě 11. Dodatek 11.1. Daląí informace 11.2. Jak získat Debian GNU/Linux 11.3. Zařízení v Linuxu 11.4. Místo potřebné pro úlohy 11.5. Vliv parametrů ,,verbose'' a ,,quiet'' na upovídanost instalačního programu 12. Administrivia 12.1. O tomto dokumentu 12.2. Jak přispět k tomuto návodu 12.3. Hlavní spoluautoři 12.4. Český překlad 12.5. Ochranné známky ------------------------------------------------------------------------------- 1. Vítejte v Debianu -------------------- Máme radost, ľe jste se rozhodli vyzkouąet Debian. Poznáte, ľe je výjimečný mezi distribucemi operačních systémů. Debian přináąí kvalitní volně ąiřitelný software z celého světa a spojuje jej do koherentního celku. Přínos tohoto softwaru v distribuci Debian je mnohem vyąąí neľ celkový přínos samostatných programů. 1.1. Co je Debian? ------------------ Debian je výhradně dobrovolnická organizace věnující se vyvíjení svobodného software a podpoře zájmů Free Software Foundation. Začali jsme v roce 1993, kdyľ se Ian Murdock rozhodl vytvořit kompletní a soudrľnou softwarovou distribuci zaloľenou na relativně novém jádře Linux. Ian rozeslal otevřenou výzvu softwarovým vývojářům, kteří by chtěli přispívat do projektu. Relativně malá skupina zasvěcených nadąenců, původně financována Free Software Foundation (http://www.fsf.org/fsf/fsf.html) a ovlivněna filosofií GNU (http://www.gnu.org/gnu/the-gnu-project.html), se během let rozrostla do organizace sestávající z asi 800 _vývojářů_. Vývojáři jsou zapojeni do mnoha aktivit zahrnujících: administraci sluľeb WWW (http://www.debian.org/) a FTP (ftp://ftp.debian.org/), vytváření grafického designu, právní analýzy softwarových licencí, psaní dokumentace a samozřejmě správu softwarových balíků. V zájmu sdělování naąich filosofií a lákání vývojářů, kteří věří tomu, co Debian reprezentuje, jsme publikovali mnoľství dokumentů, které nastiňují hodnoty a slouľí jako návody těm, kteří se chtějí stát vývojáři Debianu. * Kdokoli, kdo souhlasí se závazky plynoucími z Debian Social Contract (http://www.debian.org/social_contract) se můľe stát novým vývojářem (http://www.debian.org/doc/maint-guide/). Kaľdý vývojář můľe k distribuci připojit daląí softwarový balík, za předpokladu, ľe program je podle naąich kritérií volně ąiřitelný a balík bude, co se týče kvality, vyhovovat. * Dokument Debian Free Software Guidelines (http://www.debian.org/social_contract#guidelines) je čistý a zhuątěný souhrn kritérií, která klade Debian na free software. Tento dokument má ve free softwarovém hnutí velký vliv a je základem pro The Open Source Definition (http://opensource.org/docs/definition_plain.html). * Debian má rozsáhlé specifikace standardů kvality obsaľené v Debian Policy (http://www.debian.org/doc/debian-policy/). Dokument určuje kvality, které uplatňujeme na balíky. Vývojáři Debianu jsou rovněľ zainteresování v řadě daląích projektů; některé z nich souvisejí s Debianem, jiné obecně zahrnují Linuxovou komunitu, například: * přispívání do Linux Standard Base (http://www.linuxbase.org/) (LSB). Projekt LSB se zaměřuje na standardizaci základního systému GNU/Linuxu, která umoľní vývojářům softwaru a hardwaru třetích stran vyvíjet pro GNU/Linux takové programy a zařízení, které budou fungovat obecně v Linuxu a ne jen v konkrétních distribucích. * Projekt Filesystem Hierarchy Standard (http://www.pathname.com/fhs/) (FHS) se snaľí standardizovat uspořádání souborových systémů Linuxu. Softwaroví vývojáři se budou moci plně koncentrovat na vývoj svých programů a nebudou se dále muset starat o tom, zda-li jejich balík bude fungovat s danou distribucí. * Debian Jr. (http://www.debian.org/devel/debian-jr/) je interní projekt Debianu zaměřený předevąím na naąe nejmenąí uľivatele. Pokud se chcete o Debianu dozvědět víc, podívejte se na Debian FAQ (http://www.debian.org/doc/FAQ/). 1.2. Co je GNU/Linux? --------------------- Projekt GNU vytvořil úplnou sadu volně ąiřitelných softwarových nástrojů pouľitelných s operačním systémem Unix(TM) a systémy podobnými Unixu, jako např. Linux. Tyto nástroje umoľňují uľivateli provádět světské operace od kopírování nebo mazání souborů aľ po překlad programů a důmyslnou úpravu souborů s různými datovými formáty. Linux je volně ąiřitelné jádro operačního systému, které můľe pouľívat váą počítač. Operační systém se skládá z řady základních programů, které potřebuje váą počítač, aby byl vůbec schopen spouątět daląí software. Nejdůleľitějąí částí je právě jádro. Zjednoduąeně řečeno, jádro je program, který zabezpečuje práci s hardwarem počítače jako např. přístup na sériový port, spravuje vaąe pevné disky nebo organizuje data v paměti, také je odpovědné za spouątění programů. Linux jako takový je pouze jádro. Lidé obvykle říkají ,,Linux'', ale mají tím na mysli systém GNU/Linux, který je zaloľený na jádru Linux (http://www.kernel.org/) a mnoľství GNU programů. První Linux se objevil v roce 1991 a napsal jej Linus Torvalds z Finska. Nyní na jádře aktivně pracuje několik stovek lidí. Linus koordinuje vývoj a rovněľ rozhoduje, co se stane součástí jádra a co ne. 1.3. Co je Debian GNU/Linux? ---------------------------- Kombinace filosofie a metodologie Debianu spolu s nástroji GNU a jádrem Linux vyústila do unikátní softwarové distribuce, která je známá pod názvem Debian GNU/Linux. Distribuci Debian tvoří mnoľství softwarových _balíků_. Jednotlivé balíky sestávají ze spustitelných binárních souborů, skriptů, dokumentace a konfiguračních souborů. Kaľdý softwarový balík má _správce_, který za něj zodpovídá. Kaľdý balík je rovněľ otestován, aby bylo zaručeno, ľe bude spolupracovat s ostatními balíky v distribuci. To vąe se promítá do distribuce Debian GNU/Linux, která je velmi kvalitní, stabilní a roząiřitelná. Je moľné ji jednoduąe nakonfigurovat, aby slouľila jako malý firewall, běľný stolní počítač, pracovní stanice nebo velmi výkonný klient/server pro pouľití v Internetu nebo lokální počítačové síti. Vlastnost, která nejvíc odliąuje Debian od ostatních GNU/Linux distribucí je jeho systém pro správu balíků; sada programů `dpkg', `dselect' a `apt'. Tyto nástroje dávají administrátorovi systému Debian úplnou kontrolu nad balíky, ze kterých se skládá. To zahrnuje např. automatickou aktualizaci celé distribuce nebo označování balíků, které by neměly být aktualizovány. Je také moľné říct systému o vámi přeloľených balících a určit, jaké jsou závislosti mezi nim a instalovanými balíky. Aby byl váą systém ochráněn před trojskými koňmi a jinými zlovolnými programy, ověřuje se, ľe balíky přicházejí do distribuce od jejich skutečných správců. Debian rovněľ usiluje o to, aby programy byly bezpečně nakonfigurovány. Pokud se vyskytnou bezpečnostní problémy s distribuovanými balíky, jsou záhy k dispozici jejich opravy. Pravidelnými aktualizacemi systému si nahráváte a instalujete i opravy k bezpečnostním problémům. Předně, nejlepąí metoda, jak získat podporu pro váą systém Debian GNU/Linux nebo jak komunikovat s vývojáři distribuce, je pomocí více jak 80 diskusních klubů, které Debian spravuje. Pokud se chcete do nějakého z nich přihlásit, podívejte se na přihlaąovací stránku (http://www.debian.org/MailingLists/subscribe). 1.4. Co je Hurd? ---------------- Debian GNU/Hurd je systém Debian GNU pouľívající jádro Hurd. Oproti monolitickému jádru Linuxu je Hurd mikrojádrový systém zaloľený na jádře MACH. Momentálně je tento systém stále ve vývoji, ačkoliv základní systém je skoro plně funkční. Systém Hurd je vyvíjen jako Debian GNU/Linux, ale má trochu jiný systém pro správu jádra. Pokud jste zvídaví a chcete se o systému Debian GNU/Hurd dozvědět více, podívejte se na stránky projektu Debian GNU/Hurd (http://www.debian.org/ports/hurd/) a diskusní klub <debian-hurd@lists.debian.org>. 1.5. Získání Debianu -------------------- Informace o staľení Debian GNU/Linuxu z Internetu nebo seznam míst dodávajících oficiální CD s Debianem můľete nalézt na webové stránce distribuce (http://www.debian.org/distrib/). Seznam zrcadel Debianu (http://www.debian.org/distrib/ftplist) obsahuje kompletní seznam oficiálních zrcadel Debianu. Aktualizace Debianu je velmi jednoduchá, protoľe systém je navrľený tak, aby jej nebylo třeba přeinstalovávat. 1.6. Jak získat nejnovějąí verzi tohoto dokumentu? -------------------------------------------------- Tento dokument se plynule mění. Ujistěte se na stránce Debian 3.0 (http://www.debian.org/releases/woody/), ľe máte poslední verzi tohoto dokumentu pro vydání 3.0 Aktualizované verze tohoto instalačního manuálu jsou rovněľ k dispozici na stránce oficiálního instalačního manuálu (http://www.debian.org/releases/woody/hppa/install). 1.7. Organizace tohoto dokumentu -------------------------------- Tento dokument si klade za cíl slouľit jako manuál pro nové uľivatele Debianu. U čtenáře se nepředpokládají zvláątní znalosti a zkuąenosti. Předpokládáme pouze obecné znalosti o tom, jak funguje váą hardware. Uľivatelé experti v tomto dokumentu také mohou najít zajímavé informace zahrnující např. velikost minimální instalace, detaily týkající se hardware podporovaného instalačním systémem Debianu atd. Zkuąeným uľivatelům doporučujeme některé pasáľe přeskočit. Obecně lze říct, ľe tento dokument je pojat ,,přímočaře'' a je koncipován jako postupný průvodce instalačním procesem. Následující seznam zachycuje kroky instalace a kapitoly, které se jimi zabývají. 1. Zjiątění, zda-li vaąe hardwarová konfigurace umoľňuje instalaci systému, viz Kapitola 2, `Poľadavky na počítač'. 2. Záloha dat, naplánování instalace a konfigurace hardware předcházející instalaci systému, viz Kapitola 3, `Neľ začnete'. Jestliľe se chystáte instalovat na pevný disk s více operačními systémy, budete moľná muset pro Debian vytvořit místo na diskovou oblast. 3. Získání potřebných instalačních souborů pro zvolenou metodu instalace, viz Kapitola 4, `Získání instalačních médií'. 4. Dále následuje zavedení instalačního systému. Tímto krokem se zabývá Kapitola 5, `Zavedení instalačního systému', kde také naleznete informace o tom jak postupovat, kdyľ při zavedení systému nastanou kritické chyby. 5. Nastavení diskových oblastí pro systém Debian, viz Kapitola 6, `Poznámky k rozdělování disku'. 6. Instalace jádra a konfigurace modulů zařízení, viz Kapitola 7, `Instalace jádra a základního systému'. Pokud neinstalujete z CD, nastavíte si zde připojení k síti, aby se zbývající instalační soubory mohly stáhnout ze serveru poskytujícího Debian. 7. Instalace základního systému, viz Oddíl 7.6, ```Instalovat základní systém'''. 8. Zavedení nově nainstalovaného systému a provedení několika úloh následujících po instalaci základního systému, viz Kapitola 8, `Zavedení vaąeho nového systému'. 9. Instalace daląího softwaru podle Oddíl 8.11, `Instalace balíčků: základní nebo pokročilá'. Programem `tasksel' můľete instalovat celé skupiny balíčků tvořící takzvané ,,úlohy'', `dselect' slouľí k výběru jednotlivých balíčků z (rozsáhlého) seznamu. Pokud znáte název balíčku, můľete pouľít program `apt-get'. Jakmile nainstalujete systém, měli byste si přečíst Kapitola 9, `Daląí kroky'. Tato kapitola vysvětluje, kde se máte podívat po daląích informacích o UNIXu, Debianu, jak aktualizovat jádro systému. Pokud chcete vytvořit vlastní instalační systém ze zdrojových kódů, podívejte se na Kapitola 10, `Technické údaje o zaváděcích disketách'. Konečně informace o tomto dokumentu a způsobu, jak do něj přispět, můľete najít v Kapitola 12, `Administrivia'. 1.8. O licenčních ujednáních ---------------------------- Licenční podmínky větąiny programů opravňují k pouľívání programu pouze na jednom počítači. Debian Linux taková omezení nemá. Budeme rádi, pokud ho nainstalujete na daląí počítač ve ąkole či zaměstnání, zapůjčíte známým a pomůľete jim s instalací. Můľete dokonce vyrobit kopie a _prodávat_ je, stačí dodrľet jistá omezení. To vąechno je moľné díky tomu, ľe Debian je zaloľen na _volně ąiřitelném softwaru_. Volně ąiřitelný neznamená, ľe software postrádá copyright nebo ľe se distribuuje zdarma na CD. Znamená to, ľe licence jednotlivých programů nevyľadují poplatek za právo program kopírovat. Kdokoli můľe program roząířit, přizpůsobit, pozměnit a ąířit výsledné dílo. [1] Hodně programů v systému je licencovaných podle _GNU_ _General Public License_ (obecná veřejná licence) neboli _GPL_. Licence GPL vyľaduje, abyste kdykoliv, kdyľ distribuujete kopii programu, zajistili dostupnost _zdrojových kódů_ programu; to zaručuje, ľe vy, jakoľto uľivatelé můľete dále modifikovat kód. Proto jsou ke vąem takovým programům v systému Debian zahrnuté i zdrojové kódy.[2] Některé programy v Debianu pouľívají jiná licenční ujednání. Autorská práva a licenční ujednání ke kaľdému programu lze nalézt v souboru `/usr/share/doc/<jméno-balíku>/copyright'. Pokud se chcete dozvědět více o licencích a o tom, co Debian pokládá za volně ąiřitelný software, podívejte se na Debian Free Software Guidelines (http://www.debian.org/social_contract#guidelines). Nejdůleľitějąí právní poznámka je, ľe tento software je bez _jakékoliv záruky_. Programátoři, kteří vytvořili tento software to udělali pro prospěch celé komunity. Nezaručujeme, ľe software se bude hodit pro dané účely. Na druhou stranu, jelikoľ se jedná o free software, můľete jej měnit tak, aby odpovídal vaąim potřebám --- a vyuľívat podpory ostatních, kteří stejným způsobem roząiřují tento software. [1] Poznamenejme, ľe v distribuci jsou k dispozici i programy, které podmínky volné ąiřitelnosti nesplňují. Nacházejí se v částech distribuce nazvaných `contrib' a `non-free', pročtěte si Debian FAQ (http://www.debian.org/doc/FAQ/), pod ,,The Debian FTP archives''. [2] Pokud se chcete dozvědět víc o tom, jak vyhledat a rozbalit zdrojové balíky, podívejte se na Debian FAQ (http://www.debian.org/doc/FAQ/) ------------------------------------------------------------------------------- 2. Poľadavky na počítač ----------------------- Tato část obsahuje informace o hardwarových poľadavcích distribuce. Najdete zde také odkazy na daląí informace o zařízeních podporovaných GNU a Linuxem. 2.1. Podporovaná zařízení ------------------------- Debian neklade na hardware jiná omezení neľ ta, která jsou dána jádrem Linuxu a programy GNU. Tedy na libovolné počítačové architektuře, na kterou bylo přeneseno jádro Linuxu, knihovna libc, překladač `gcc' atd., a pro kterou existuje port Debianu, můľete nainstalovat Debian. Viz stránka s porty (http://www.debian.org/ports/hppa/). Nebudeme se snaľit popsat vąechny podporované konfigurace pro architekturu PA-RISC, zaměříme se na obecné informace a uvedeme odkazy na doplňující dokumentaci. 2.1.1. Podporované počítačové architektury ------------------------------------------ Debian 3.0 podporuje jedenáct počítačových architektur a několik jejich ,,variant'', nazývaných téľ ,,odrůdy''. Architektura | Označení v Debianu / odrůda ---------------------+---------------------------- Intel x86 | i386 | - vanilla | - idepci | - compact | - bf2.4 (experimentální) | Motorola 680x0: | m68k - Atari | - atari - Amiga | - amiga - 68k Macintosh | - mac - VME | - bvme6000 | - mvme147 | - mvme16x | DEC Alpha | alpha | - generic | - jensen | - nautilus | Sun SPARC | sparc | - sun4cdm | - sun4u | ARM a StrongARM | arm | - netwinder | - riscpc | - shark | - lart | IBM/Motorola PowerPC | powerpc - CHRP | - chrp - PowerMac | - powermac, new-powermac - PReP | - prep - APUS | - apus | HP PA-RISC | hppa - PA-RISC 1.1 | - 32 - PA-RISC 2.0 | - 64 | Intel ia64 | ia64 | MIPS (big endian) | mips - SGI Indy/I2 | - r4k-ip22 | MIPS (little endian) | mipsel - DEC Decstation | - r4k-kn04 | - r3k-kn02 | IBM S/390 | s390 | - tape | - vmrdr | ---------------------+---------------------------- Tato verze dokumentu se zabývá instalací na architektuře _hppa_. Pro ostatní architektury jsou návody na stránkách Debian-Ports (http://www.debian.org/ports/). Toto je první oficiální vydání systému Debian GNU/Linux pro architekturu PA-RISC. K vydání doąlo, protoľe jsme přesvědčeni, ľe stav distribuce pro tuto architekturu je jiľ uspokojivý a distribuce můľe být oficiálně uvolněna k ąirąímu pouľití. Jelikoľ jde o první verzi distribuce podporující tuto architekturu, distribuce nebyla masivně prověřena ąirokou uľivatelskou základnou. Z tohoto důvodu se v ní mohou vyskytovat chyby. Jakékoliv problémy, prosím, nahlaste na Bug Tracking System (http://bugs.debian.org/) a nezapomeňte napsat, ľe chyba se týká platformy PA-RISC. Také bude uľitečné sledovat diskuzní list debian-hppa (http://www.debian.org/MailingLists/subscribe). 2.1.2. Procesory, základní desky a podpora videa ------------------------------------------------ Na architektuře _hppa_ jsou podporovány dvě hlavní větve: PA-RISC 1.1 a PA-RISC 2.0. Architektura PA-RISC 1.1 je zaměřená na 32 bitové procesory, zatímco architektura 2.0 se soustředí na procesory 64 bitové. Na některých systémech mohou běľet obě jádra. V obou případech jsou uľivatelské aplikace 32 bitové. O roząíření na 64 bitů se zatím neuvaľuje. 2.1.2.1. Grafické karty ----------------------- Podpora grafických karet v grafickém reľimu závisí, zda pro kartu existuje ovladač pro systém X11 od XFree86. Novějąí video sloty AGP jsou úprava normy PCI a větąina karet AGP s XFree86 funguje. Podrobnosti o podporovaných grafických kartách, sběrnicích, monitorech a ukazovacích zařízeních naleznete na http://www.xfree86.org/. Debian 3.0 je dodáván s verzí 4.1.0 ovladačů pro systém X11. 2.1.3. Víceprocesorové systémy ------------------------------ Tato architektura umoľňuje vyuľití více procesorů --- tzv. symetrický multiprocesing (SMP). Standardní jádro v distribuci Debian 3.0 podporu SMP nezahrnuje. Instalaci by to vadit nemělo, protoľe jádro bez podpory multiprocesingu funguje i na systému s více procesory, systém vąak bude vyuľívat pouze jeden procesor. Pro vyuľití více neľ jednoho procesoru budete muset nahradit jádro operačního systému, viz Oddíl 9.5, `Kompilace nového jádra'. Pro jádro verze 2.4.17 zapnete podporu SMP tak, ľe v konfiguračním systému jádra vyberete v sekci ,,General'' poloľku ,,symmetric multi-processing''. 2.2. Instalační média --------------------- Některé architektury umoľňují instalaci z CD. Na počítačích s moľností zavedení systému z CD mechaniky se lze při instalaci vyhnout pouľití disket. I v případě, ľe systém nejde zavést přímo z CD, můľete vyuľít CD-ROM po prvotním zavedení systému z jiného média, viz Oddíl 5.2, `Instalace z CD-ROM'. Pro mnoho architektur je také zajímavá moľnost instalovat z pevného disku. Systém také můľete _zavést_ ze sítě. Daląí moľnost je bezdisková instalace. Systém se zavede z lokální sítě a vąechny lokální souborové systémy se připojí přes NFS. Pro tento typ instalace butete potřebovat alespoň 16MB RAM. Po nainstalování základního systému budete mít moľnost doinstalovat zbytek systému po síti (i v případě PPP) pomocí sluľeb FTP, HTTP a NFS. 2.2.1. Podporovaná datová média ------------------------------- Zaváděcí disky Debianu obsahují jádro s velkým mnoľstvím ovladačů, aby fungovaly na co nejąirąí ąkále počítačů. Jestli se vám takto připravené jádro zdá pro běľné pouľití zbytečně velké, pročtěte si návod o přípravě vlastního jádra (Oddíl 9.5, `Kompilace nového jádra'). Podpora mnoha zařízení na instalačních discích je ľádoucí pro snadnou instalaci na libovolném systému. Vąechny systémy pro ukládání dat podporované linuxovým jádrem jsou také podporovány instalačním systémem. Aktuální linuxová jádra vąak nepodporují disketové mechaniky. 2.3. Poľadavky na pamě» a diskový prostor ----------------------------------------- Instalaci lze provést s minimálně 12MB paměti a 110MB prostoru na disku. Pokud chcete nainstalovat standardní část distribuce se systémem X Window System a vývojovým prostředím, budete potřebovat alespoň 400 MB, pro víceméně úplnou instalaci je třeba kolem 800 MB. Abyste nainstalovali naprosto vąechny balíky, musíte mít asi 2 GB volného místa. Ve skutečnosti nainstalovat vąechny balíky nemá smysl, nebo» některé z nich nelze mít na systému zároveň. 2.4. Hardware k připojení k síti -------------------------------- Libovolná sí»ová karta (NIC) podporovaná linuxovým jádrem by měla být podporována i zaváděcími disky. Moľná budete muset zavést ovladač sí»ové karty jako modul. 2.5. Ostatní zařízení --------------------- V Linuxu můľete pouľívat různé hardwarové vybavení jako myąi, tiskárny, scannery a zařízení PCMCIA a USB. Větąina z nich vąak není nutná pro instalaci. Tato kapitola obsahuje seznam zařízení, které systém při instalaci _neumí_ obsluhovat, ačkoli obecně v Linuxu podporována být mohou. 2.6. Hardware určený pro GNU/Linux ---------------------------------- V současnosti někteří prodejci dodávají počítače s jiľ nainstalovaným Debianem případně jinou distribucí GNU/Linuxu. Patrně si za tuto výhodu trochu připlatíte, ale zbavíte se starostí, poněvadľ máte jistotu, ľe hardware počítače je kompatibilní se systémem GNU/Linux. A» zakoupíte počítač s instalací Linuxu nebo bez ní, je důleľité se přesvědčit, ľe hardware je podporován jádrem operačního systému. Zkontrolujte, jestli jsou vąechna zařízení v počítači uvedena ve výąe zmíněných odkazech jako podporovaná. Při nákupu se netajte tím, ľe kupujete počítač, na kterém poběľí Linux. Dejte přednost zboľí, jehoľ výrobci Linux podporují. 2.6.1. Vyvarujte se uzavřených technologií ------------------------------------------ Někteří výrobci hardwaru nám neposkytují informace potřebné k napsání ovladače pro Linux, případně poľadují smlouvu o uchování těchto informací v tajnosti před třetí osobou, coľ znemoľňuje uveřejnění zdrojového kódu pro takový ovladač. Z důvodu nedostupnosti dokumentace pro ně neexistují ovladače pro Linux. Můľete výrobce poľádat o uvolnění dokumentace a pokud se na něj obrátí více lidí, uvědomí si, ľe uľivatelé Linuxu představují početnou skupinu zákazníků. ------------------------------------------------------------------------------- 3. Neľ začnete -------------- 3.1. Přehled instalačního procesu --------------------------------- V následujícím seznamu jsou uvedeny základní kroky instalace. 1. Na pevném disku vytvoříte pro Debian volné rozdělitelné místo. 2. Pokud neinstalujete z CD, stáhnete si soubory s jádrem a ovladači 3. Vyrobíte si zaváděcí diskety, nebo na přísluąná místa umístíte zaváděcí soubory. (Větąina uľivatelů můľe k zavádění pouľít některé z CD) 4. Zavedete instalační systém 5. Nakonfigurujete si klávesnici 6. Vytvoříte a připojíte oblasti pro Debian 7. Nasměrujete instalátor na místo, kde se nachází jádro a ovladače 8. Vyberete ovladače zařízení, které se mají nahrát. 9. Nastavíte sí»ové připojení 10. Zahájíte automatické staľení/instalaci/nastavení základního systému 11. Nakonfigurujete zavádění systému/ů 12. Zavedete nově nainstalovaný systém a provedete poslední úpravy. 13. Volitelně doinstalujete balíčky s daląím softwarem. 3.2. Záloha dat --------------- Neľ začnete s instalací, vytvořte si zálohu souborů, které máte na disku, protoľe při instalaci by mohlo dojít ke ztrátě vaąich dat. Je velmi pravděpodobné, ľe budete muset přerozdělit pevný disk, abyste udělali místo pro Debian GNU/Linux. Při rozdělování disku byste vľdy měli počítat s tím, ľe můľete ztratit vąechna data. Instalační programy jsou docela spolehlivé a větąina z nich je prověřená lety pouľívání, ale chybná odpověď by se vám mohla zle vymstít. I po uchování obsahu disků buďte opatrní a promyslete si odpovědi a kroky při instalaci. Dvě minuty přemýąlení mohou uąetřit hodiny zbytečné práce. Jestliľe budete instalovat Linux na počítač, kde jiľ máte jiný operační systém, přesvědčete se, ľe máte po ruce média pro jeho instalaci. Zvláą» v případě, ľe se chystáte přerozdělit systémový disk, se vám můľe přihodit, ľe bude nutné obnovit zavádění tohoto systému nebo dokonce nová instalace operačního systému. 3.3. Dále budete potřebovat --------------------------- 3.3.1. Dokumentace ------------------ _Instalační manuál:_ install.cs.txt install.cs.html install.cs.pdf Tento soubor můľete číst ve formátech ASCII, HTML nebo PDF. _Manuálové stránky programů pro správu oddílů:_ cfdisk.txt Manuálové stránky programu pro správu oblastí pouľitého při instalaci. .../current/md5sum.txt (../../md5sum.txt) Seznam MD5 součtů pro binární soubory. Jestliľe máte program `md5sum', můľete si příkazem `md5sum -v -c md5sum.txt' ověřit, zda soubory nejsou poąkozeny. 3.3.2. Hledání zdrojů informací o hardwaru ------------------------------------------ Informace o hardwaru můľete získat: * Z manuálů, které jste získali spolu s přísluąným hardwarem. * Z BIOSu vaąeho počítače. K těmto informacím se dostanete kdyľ během startu počítače stisknete určitou kombinaci kláves. Často to bývá klávesa ,,Delete''. * Z krabic, ve kterých byly části hardware zabaleny. * Ze systémových příkazů nebo nástrojů původního operačního systému. Zvláątě uľitečné informace jsou o pevném disku a paměti RAM. * Od vaąeho správce nebo poskytovatele Internetu. Tyto informace vám mohou pomoci při nastavení sítě a elektronické poąty. Hardwarové informace nutné pro instalaci +-------------------------------------------------------------------+ |Hardware| (moľná) potřebné informace | |--------+----------------------------------------------------------| | | * Počet. | | | * Jejich pořadí v systému. | |Pevné | * Typ IDE nebo SCSI (větąina počítačů má disky IDE) | |disky | * Dostupné volné místo. | | | * Diskové oddíly. | | | * Oddíly, na kterých jsou nainstalovány jiné | | | operační systémy. | |--------+----------------------------------------------------------| | | * Výrobce a model. | | | * Podporovaná rozliąení. | |Monitor | * Horizontální obnovovací frekvence. | | | * Vertikální obnovovací frekvence. | | | * Podporovaná barevná hloubka (počet barev). | | | * Velikost obrazovky. | |--------+----------------------------------------------------------| | | * Typ: sériová, PS nebo USB. | |Myą | * Port. | | | * Výrobce. | | | * Počet tlačítek. | |--------+----------------------------------------------------------| |Sí» | * Výrobce a model. | | | * Typ adaptéru. | |--------+----------------------------------------------------------| |Tiskárna| * Výrobce a model. | | | * Podporovaná tisková rozliąení. | |--------+----------------------------------------------------------| | | * Výrobce a model. | |Video | * Dostupná videopamě». | |karta | * Podporovaná rozliąení a barevné hloubky (měli byste | | | porovnat se schopnostmi monitoru). | +-------------------------------------------------------------------+ 3.3.3. Hardwarová kompatibilita ------------------------------- Mnoho značkových výrobků pracuje pod Linuxem bez problémů a podpora hardwaru pro Linux se zlepąuje kaľdým dnem. Přes to vąechno Linux nepodporuje tolik typů hardwaru jako některé jiné operační systémy. Moľný postup při ověřování hardwarové kompatibility: * Zkontrolovat webové stránky výrobce na nové ovladače. * Hledat na webových stránkách nebo v manuálech informace o emulaci. Je moľné, ľe některé méně známé značky pouľívají stejné ovladače nebo nastavení, jako jejich známějąí kolegové. * Pro danou architekturu prohledat seznamy hardware kompatibilního s Linuxem. * Hledat na Internetu zkuąenosti jiných uľivatelů. 3.3.4. Nastavení sítě --------------------- Pokud bude váą počítač trvale připojen do sítě (myslí se ethernetové a obdobné připojení, ne PPP), zjistěte si od správce sítě tyto informace. (Pokud vám správce sítě doporučí pouľít DHCP server, nemusíte tyto informace zjią»ovat, protoľe DHCP server nastaví váą počítač automaticky.) * Název počítače (moľná si počítač pojmenujete sami). * Název vaąí domény. * IP adresu vaąeho počítače. * IP adresu sítě. * Sí»ovou masku. * Broadcast (vysílací) adresu. * IP adresu brány tj. počítače spojujícího vaąi sí» s daląí sítí (nebo Internetem), pokud na vaąí síti brána _je_. * IP adresu DNS serveru, který zprostředkovává převod názvů počítačů na adresy IP. * Zda budete připojeni k síti typu Ethernet. Jestliľe budete do sítě připojeni jen přes PPP nebo podobné vytáčené připojení, nejspíą nebudete moci instalovat základní systém ze sítě. V takovém případě musíte instalovat z CD, lokálního disku nebo disket obsahujících základní balíčky. K nastavení sí»ového připojení se můľete vrátit, aľ budete mít instalaci hotovou. Návod je dále v textu Oddíl 8.9, `Nastavení PPP'. 3.4. Plánované pouľití systému ------------------------------ Je velmi důleľité vědět, pro jaký účel chcete počítač pouľívat. Podle toho odhadnete nároky na diskovou kapacitu a navrhnete optimální rozdělení pevného disku. 3.5. Splnění minimálních hardwarových poľadavků ----------------------------------------------- Porovnejte seznam vaąeho hardware s následující tabulkou, ve které zjistíte, zda můľete pouľít zamýąlený typ instalace. Skutečné minimální poľadavky mohou být niľąí neľ uvádí tabulka, ale větąina uľivatelů by se mohla cítit frustrovaně. Doporučené minimální poľadavky +----------------------------------------------+ |Typ instalace | RAM | Pevný disk | |------------------+-------------+-------------| |Bez kanc. aplikací| 16 MB | 450 MB | |------------------+-------------+-------------| |Pracovní stanice | 64 MB | 1 GB | |------------------+-------------+-------------| |Server | 128 MB | 4 GB | +----------------------------------------------+ Pro představu je zde uvedeno několik typických vyuľití Debianu. Daląí ideu o zabraném místu můľete získat pohledem na Oddíl 11.4, `Místo potřebné pro úlohy'. Standardní server Tento malý profil je vhodný pro očesaný server, který neobsahuje zbytečné vymoľenosti pro obyčejné uľivatele. Obsahuje FTP server, web server, DNS, NIS, a POP. Zabere okolo 50MB, plus musíte připočíst velikost dat, která budete poskytovat. Dialup Standardní desktop obsahující X Window System, grafické a zvukové aplikace, editory, etc. Velikost balíčků bude asi 500MB. Pracovní konzole Více ořezaná pracovní stanice bez X Window System a X aplikací. Pravděpodobně bude vhodná pro laptopy a přenosné počítače. Velikost je zhruba 140MB. Vývojářská stanice Desktop se vąemi vývojářskými balíčky, jako je Perl, C, C++, atd. Velikost je okolo 475MB. Předpokládejme, ľe přidáte X11 a nějaké daląí balíčky pro nejrůznějąí pouľití. Pak byste měli počítat s asi 800MB. Pamatujte, ľe vąechny uvedené velikosti jsou orientační a ľe neobsahují daląí věci, které obvykle v systému bývají (jako třeba poąta, soubory uľivatelů, data). Při přidělování místa pro vaąe vlastní soubory a data je vľdy lepąí být velkorysý. Konkrétně v Debianu oblast `/var' obsahuje hodně dat závislých na dané situaci. Například soubory programu `dpkg' mohou klidně zabrat 20MB, ani nemrknete. Pokud přidáme velikost logovacích souborů (větąinou v řádech MB) a ostatní proměnlivá data, měli byste pro `/var' uvaľovat o alokování minimálně 50MB. 3.6. Rozdělení disku před instalací Debianu ------------------------------------------- Rozdělením disku se na disku vytvoří několik vzájemně nezávislých oddílů (angl. partition). Kaľdý oddíl je nezávislý na ostatních. Dá se to přirovnat k bytu rozčleněnému zdmi, přidáním nábytku do jedné místnosti nemá na ostatní místnosti ľádný vliv. Jestliľe uľ na počítači máte nějaký operační systém a chcete na stejný disk jeątě umístit Linux, patrně se nevyhnete přerozdělení disku. Debian pro sebe potřebuje vlastní diskové oblasti a nemůľe být nainstalován na oblasti Windows nebo třeba MacOS. Je sice moľné sdílet některé oblasti s jinými systémy, ale popis je mimo rozsah tohoto dokumentu. Minimálně budete potřebovat jednu oblast pro kořenový souborový systém. Informace o aktuálním rozdělení disku můľete získat dělicím programem vaąeho stávajícího operačního systému . Kaľdý dělicí nástroj umoľňuje prohlíľet oblasti bez jejich modifikace. Obecně změna oddílu, na kterém je souborový systém, znamená ztrátu dat, takľe si raději disk před změnami do tabulky diskových oddílů zazálohujte. Podle analogie s bytem a zdmi, z bytu také raději vynesete veąkerý nábytek, neľ budete přestavovat zdi. _FIXME: write about HP-UX disks?_ Jestliľe má váą počítač více neľ jeden pevný disk, můľete celý disk vyhradit pro Debian a dělením disku se můľete zabývat aľ v průběhu instalace. Oddílový program obsaľený v instalačním programu se s tím jednoduąe vypořádá. Stejně pokud máte pouze jeden pevný disk a chcete kompletně nahradit stávající operační systém Debianem, můľe rozdělení disku proběhnout aľ v průběhu instalace (Kapitola 6, `Poznámky k rozdělování disku'). Pozor: pokud startujete instalační systém z pevného disku a potom tento disk rozdělíte, smaľete si zaváděcí soubory a musíte doufat, ľe se instalace povede napoprvé. (Minimálně v tomto případě je dobré mít u sebe nástroje pro oľivení počítače, jako jsou zaváděcí diskety nebo CD s původním systémem a podobně). Také v případě, ľe jiľ máte na disku několik oblastí a potřebné místo můľete získat jejich smazáním, můľete počkat s rozdělením disku a rozdělit disk aľ při instalaci. _Nedoporučujeme_ vytvářet linuxové oblasti nástroji z jiných operačních systémů. (Kaľdý systém ví nejlépe, co má rád). Pokud budete mít na počítači více operačních systémů, měli byste tyto systémy instalovat před Debianem. Instalační programy Windows a jiných systémů by mohly zabránit startu Debianu nebo vás navést k přeformátování některých oblastí. Tyto problémy můľete vyřeąit, nebo se jim úplně vyhnout, ale nejjistějąí je instalovat Debian jako poslední. Jestliľe máte, jako větąina kancelářských počítačů, pouze jeden pevný disk s oblastí o maximální velikosti a chcete zavádět oba operační systémy (původní systém a Debian), budete muset: 1. Zazálohovat vąe v počítači. 2. Zavést z diskety nebo CD dodaných s původním operačním systémem. 3. Vytvořit oblast(i) pro původní systém a ponechat volné místo pro Debian GNU/Linux. 4. Nainstalovat původní operační systém do jeho nových oblastí. 5. Vyzkouąet, ľe původní systém funguje a stáhnout si instalační soubory Debianu. 6. Zavést instalátor Debianu a pokračovat v instalaci. 3.7. Neľ začnete s instalací ... -------------------------------- V této části se popisuje nastavení hardwaru nutné před vlastní instalací. Obecně se tím myslí kontrola a případná změna nastavení ,,firmware'' systému. ,,Firmware'' je nejniľąí úroveň softwaru, který zařízení v počítači pouľívají, rozhodujícím způsobem ovlivňuje start počítače po jeho zapnutí. Také se zde dozvíte o některých známých hardwarových problémech ovlivňujících spolehlivost systému Debian GNU/Linux 3.7.1. Různé hardwarové problémy -------------------------------- Mnoho uľivatelů se pokouąelo přetaktovat chod procesoru na vyąąí neľ určenou frekvenci (např. 90MHz na 100MHz). Správná funkce počítače pak můľe být závislá na teplotě a daląích faktorech a někdy hrozí i poąkození systému. Jednomu z autorů tohoto dokumentu fungoval přetaktovaný systém přes rok bezchybně a pak začalo docházet k ukončení běhu kompilátoru `gcc' chybou unexpected signal při kompilaci jádra. Nastavení rychlosti CPU na nominální hodnotu tyto problémy odstranilo. Kompilátor `gcc' často jako první poukáľe na problémy s pamětí (nebo na jiné hardwarové problémy způsobující nepředvídatelnou modifikaci dat), nebo» vytváří velké datové struktury, které opakovaně prochází. Chyba v uloľení dat způsobí vygenerování neplatné instrukce nebo přístup na neexistující adresu. Symptomem je pak ukončení překladu chybou unexpected signal (neočekávaný signál). ------------------------------------------------------------------------------- 4. Získání instalačních médií ----------------------------- 4.1. Oficiální sada CD ---------------------- Nejsnaząí cesta k instalaci Debianu je pouľít oficiální sadu debianích CD (viz seznam dodavatelů (http://www.debian.org/CD/vendors/)). Pokud máte rychlé připojení k síti a vypalovací mechaniku, můľete si stáhnout obrazy CD z debianího serveru a vyrobit si vlastní sadu. Jestliľe jiľ CD máte a váą počítač z nich umí zavést systém, můľete přeskočit rovnou na Oddíl 5.2, `Instalace z CD-ROM'. Pokud sice CD máte, ale váą počítač nepodporuje zavádění z CD-ROM, můľete zahájit instalaci zavedením instalačního systému z diskety, pevného disku nebo sítě a po zavedení systému do paměti se jiľ budou vąechny potřebné soubory kopírovat z CD. Soubory, které potřebujete k zavedení instalačního systému alternativní cestou, se taktéľ nachází na CD. Organizace adresářů na CD je shodná se strukturou sí»ového debianího archívu, takľe cesty k souborům uváděné dále v dokumentu, můľete jednoduąe vyhledat jak na CD, tak i na síti. Pokud sadu CD nemáte, budete si muset stáhnout soubory instalačního sytému a nakopírovat je na pevný disk, diskety nebo připojený počítač tak, aby se z nich mohl zavést instalační systém. 4.2. Staľení souborů z debianích zrcadel ---------------------------------------- Aľ budete stahovat soubory z debianího zrcadla, pouľijte _binární_ mód, ne textový nebo automatický. Také je důleľité zachovat adresářovou strukturu zrcadla. To není potřeba pokud budete kopírovat instalační soubory na diskety, nicméně pak poľadované soubory naleznete rychleji. Stahovat byste měli od adresáře `disks-hppa' dolů, například: current/<podarchitektura>/images-1.44/<varianta>/rescue.bin Samozřejmě, ľe nemusíte stahovat vąechny soubory, ale pouze ty, které potřebujete (to zjistíte dále v textu). Pokud je váą program pro stahování souborů nastaven aby automaticky rozbaloval soubory, musíte tuto vlastnost vypnout. Instalační soubory se rozbalí automaticky při instalaci. Rozbalovat je v současném systému je zbytečné plýtvání časem a místem a pokud dekompresní program originální archívy smaľe, nebudou k dispozici, aľ budou potřeba. 4.2.1. Volba instalace ---------------------- V zásadě existují tři kategorie: 1. Soubory potřebné k zavedení instalačního systému (například `rescue.bin', `linux.bin' a `root.bin'). 2. Soubory, které bude instalační systém potřebovat po zavedení, aby mohl nainstalovat jádro a ovladače zařízení (například `rescue.bin' a `drivers.tgz'). 3. Instalační soubory základního systému (například `basedebs.tar'). Pokud máte v počítači funkční ethernetové připojení a vaąe ethernetová karta je zakompilovaná v instalačním jádře, moľná vám budou stačit soubory k zavedení instalačního systému. Instalační systém můľe instalovat jádro a ovladače ze sítě. Jestliľe máte ethernetové připojení, pro které nemá instalační jádro podporu, budete potřebovat zaváděcí soubory instalačního systému, jádro a soubory s ovladači zařízení. Pokud instalujete na systém bez funkčního připojení k síti, nebo jestliľe jste připojeni přes PPP (modemem), budete si muset před instalací sehnat vąechny tři typy souborů. Pokud si nejste jisti, které soubory potřebujete, začnete pouze se zaváděcími soubory instalačního systému. Jestliľe se vám nepodaří nastavit sí»ové připojení, můľete instalaci ukončit, stáhnout si potřebné soubory a spustit instalaci znovu. Instalační soubor základního systému (`basedebs.tar') v současnosti zabírá asi 27 megabajtů. Pokud můľete pouľít CD, nebo můľete nastavit sí» jeątě před instalací základního systému, je lepąí toho vyuľít a tento soubor nestahovat. Umístění na síti je v příloze (Oddíl 11.2.3.4, `Instalační soubory základního systému'). Jestli si chcete `basedebs.tar' sestavit na stávajícím debianím systému, nainstalujte si program `debootstrap' (`apt-get install debootstrap') a spus»te příkaz: debootstrap binary-basedebs SUITE=woody VERSION=3.0 \ MIRROR="http://ftp.debian.org/debian" ARCHES="hppa" 4.2.2. Výběr správné instalační sady ------------------------------------ Instalační soubory zahrnují obrazy jádra, které jsou různé pro různé podarchitektury a kaľdé podporuje jinou mnoľinu hardwaru. Pro PA-RISC máte na výběr z těchto jader: ,,32'' Toto jádro se pouľívá k instalaci na 32 bitových procesorech. Taktéľ je vhodnou volbou pro systémy podporující 64 i 32 bitů. ,,64'' Toto jádro se pouľívá k instalaci na 64 bitových procesorech. Pro procesory podporující 64 i 32 bitů je pro instalaci vhodnějąí jádro ,,32''. Jádra obsahují větąinu podporovaných ovladačů přeloľených jako moduly. Ovladače standardních zařízení jsou zakompilovány přímo do jádra, takľe je nepravděpodobné, ľe byste museli během instalace moduly konfigurovat. Konfigurační soubory jader jsou uloľeny v jejich adresářích v souboru `kernel-config'. 4.2.3. Kde se nalézají instalační soubory? ------------------------------------------ Umístění instalačních souborů na síti je pro kaľdou variantu hppa vyjmenováno v příloze. Tyto soubory obsahují: .../current/32/images-1.44/rescue.bin (../../32/images-1.44/rescue.bin) .../current/64/images-1.44/rescue.bin (../../64/images-1.44/rescue.bin) obraz záchranné diskety .../current/root.bin (../../root.bin) kořenový obraz(y) nebo archiv Oddíl 11.2.3.2, `Soubory linuxového jádra' jádro Oddíl 11.2.3.3, `Soubory s ovladači' obrazy disket nebo archiv s ovladači Oddíl 11.2.3.4, `Instalační soubory základního systému' obrazy nebo archiv základního systému Obraz záchranné diskety obsahuje komprimované linuxové jádro, které se pouľije při zavádění z disket a později při instalaci, kde se nainstaluje na pevný disk. Binární soubor `linux.bin' je nekomprimované jádro a pouľívá se k zavedení instalačního systému z pevného disku nebo CD-ROM. Při zavádění instalačního systému z diskety není potřeba. O tom, jak správně vytvořit diskety z jejich obrazů, pojednává Oddíl 4.3, `Zápis obrazů disků na diskety'. Obraz kořenové diskety obsahuje komprimovaný RAMdisk, který se po zavedení instalačního systému nahraje do paměti. Během instalace bude instalační program potřebovat přístup k ovladačům zařízení. Ty jsou přístupné ve dvou podobách --- jako obrazy disket nebo jako jeden velký archív. Pokud máte na pevném disku oblast, která je přístupná instalačnímu systému (viz dále), můľete pouľít archív `drivers.tgz'. Obrazy disket s ovladači potřebujete pouze v případě, ľe musíte instalovat ovladače z disket. Aľ budete stahovat soubory, měli byste dávat pozor na jaký souborový systém je _ukládáte_. (Jestliľe budete instalovat z disket, je to jedno). Instalační systém umí číst mnoho souborových systémů včetně FAT, HFS, ext2fs a Minix. Jestliľe ukládáte soubory na UN*Xový souborový systém, stáhněte si z archivu ty největąí soubory. Protoľe se na začátku instalace vymaľou vąechny oblasti, na které budete Debian instalovat, musíte staľené soubory umístit na _jiné_ oblasti neľ na které budete instalovat. 4.3. Zápis obrazů disků na diskety ---------------------------------- Zaváděcí diskety se pouľívají pro zavedení instalačního systému z disket. Diskety mohou na větąině systémů slouľit i k instalaci jádra a modulů. Zavádění z disket není na architecturách PA-RISC podporováno. Obrazy disků představují úplný obsah diskety v _syrové_ formě. Soubory jako je např. `rescue.bin' nelze na disketu jednoduąe nakopírovat - jejich zápis se provádí speciálním programem _přímo_ do sektorů na disketě. Příprava disket se liąí systém od systému. Tato kapitola se zabývá přípravou disket pod různými operačními systémy. Aľ budete mít diskety vytvořené, ochraňte je před neúmyslným přepsáním nastavením disket pouze pro čtení. 4.3.1. Zápis disket pod Linuxem nebo unixovým systémem ------------------------------------------------------ Zápis disket můľe větąinou provést pouze uľivatel root. Zaloľte do mechaniky prázdnou disketu a příkazem dd if=<soubor> of=/dev/fd0 bs=1024 conv=sync ; sync zapiąte <soubor> na disketu. `/dev/fd0' bývá zařízení disketové jednotky. (Na systému Solaris je to `/dev/fd/0'). Disketu vyjměte aľ po zhasnutí kontrolky na mechanice, příkaz `dd' vám můľe vrátit příkazový řádek, jeątě neľ systém dokončí zápis souboru. Na některých systémech lze vyjmout disketu z mechaniky pouze softwarově. (Solaris má pro tento účel příkaz `eject', viz manuál). Některé systémy se snaľí automaticky připojit disketu, jakmile ji vloľíte do mechaniky. Budete asi nuceni tuto funkci vypnout, aby bylo moľné zapsat disketu přímo. Zeptejte se systémového administrátora na detaily. Abyste na systému Solaris získali přímý přístup k disketě, musíte obejít volume management: Nejprve se programem `volcheck' (nebo ekvivalentním příkazem ve správci souborů) ujistěte, ľe disketa je připojená. Poté normálně pouľijte výąe zmíněný příklad s programem `dd', pouze `/dev/fd0' nahraďte za `/vol/rdsk/<nazev_diskety>', kde <nazev_diskety> je jméno diskety, jaké jste jí přiřadili při formátování. (Nepojmenované diskety mají standardní jméno `unnamed_floppy'). 4.3.2. Zápis disket ze systémů DOS, Windows a OS/2 -------------------------------------------------- Pokud máte přístup k PC, můľete vyuľít některý z následujících programů k zapsání obrazů na diskety. V MS-DOSu můľete pouľít programy FDVOL, WrtDsk nebo RaWrite3. http://www.minix-vmd.org/pub/Minix-vmd/dosutil/ Abyste tyto programy mohli pouľívat, ujistěte se, ľe jste v DOSu. Spuątění programu dvojitým kliknutím z Windows Exploreru nebo z DOSového okna ve Windows _nemusí_ fungovat. Pokud nevíte, jak nastartovat DOS, zmáčkněte _F8_ během startu počítače. `NTRawrite' se pokouąí vytvořit verzi `Rawrite/Rawrite3', která by byla kompatibilní s WinNT, Win2K i Win95/98. Je to intuitivní grafická aplikace, kde stačí vybrat obraz, disketovou mechaniku, na kterou se má obraz zapsat a kliknout na tlačítko ,,Write''. http://sourceforge.net/projects/ntrawrite/ 4.3.3. Úprava záchranné diskety, aby podporovala národní jazyk -------------------------------------------------------------- Pokud chcete, aby se zprávy na záchranné disketě zobrazovaly ve vaąem mateřském jazyce, musíte na disketu přikopírovat dodávané soubory se zprávami a fonty. Pro uľivatele MS-DOSu a Windows je v adresáři `dosutils' připravený dávkový soubor `setlang.bat'. Z tohoto adresáře spus»te příkaz `setlang <jazyk>', kde <jazyk> je dvoupísmenný kód vaąeho jazyka. Například pro nastavení polątiny napiąte `setlang pl'. V současné době jsou k dispozici tyto jazyky: ca cs da de eo es fi fr gl hr hu it ko ja pl pt ru sk sv tr zh_CN 4.4. Příprava souborů pro zavádění pomocí TFTP ---------------------------------------------- Pokud je váą počítač připojen do lokální sítě, můľete jej zavádět ze sítě pomocí TFTP. Jestliľe chcete pomocí TFTP zavést instalační systém, musíte na vzdáleném počítači nakopírovat zaváděcí soubory do specifických adresářů a povolit zavádění vaąí stanice. Musíte nastavit TFTP server a pro CATS stroje BOOTP server nebo RARP nebo DHCP server. Klientovi můľete sdělit jeho IP adresu protokolem RARP (Reverse Address Resolution Protocol) nebo BOOTP. BOOTP je IP protokol, ketrý informuje počítač o jeho IP adrese a odkud si má stáhnout zaváděcí obrazy. DHCP (Dynamic Host Configuration Protocol) je flexibilnějąí, zpětně kompatiblilní roząíření protokolu BOOTP. Některé systémy mohou být nastaveny pouze pomocí DHCP. Některé starąí stroje HPPA (tj. 715/75) pouľívají místo BOOTP protokol RBOOTD. Balíček je dostupný na WWW stránce parisc-linuxu. Pro přenos zaváděcího obrazu ke klientovi se pouľívá protokol TFTP (Trivial File Transfer Protocol). Teoreticky můľete pouľít server na libovolné platformě, která jej implementuje. Ukázky v této kapitole se vztahují k operačním systémům SunOS 4.x, SunOS 5.x (neboli Solaris) a GNU/Linux. 4.4.1. Nastavení RARP serveru ----------------------------- Pro úspěąné nastavení RARP serveru potřebujete znát ethernetovou adresu klienta (stanice, kterou zavádíte), tj. MAC adresu. Pokud tuto informaci nemáte k dispozici, můľete zavést do reľimu ,,Záchrana (Rescue)'' (např. pomocí záchranné diskety) a pouľít příkaz `/sbin/ifconfig eth0'. Na systémech pouľívajících linuxové jádro řady 2.2 potřebujete udělat záznam do RARP tabulky udrľované jádrem. Můľete toho dosáhnout příkazy: /sbin/rarp -s <jméno-klienta> <eter-addr-klienta> /usr/sbin/arp -s <ip-adresa-klienta> <eter-addr-klienta> Pokud uvidíte hláąku `SIOCSRARP: Invalid argument', pravděpodobně budete muset zavést jaderný modul pro rarp, nebo překompilovat jádro s podporou RARP. Zkuste příkaz `modprobe rarp' a pak znovu spus»te předchozí příkazy. Na systémech pouľívajících jádro řady 2.4 ľádný RARP modul neexistuje a místo něj byste měli pouľít program `rarpd'. Postup je podobný jako u SunOS v následujícím odstavci. Pokud pouľíváte SunOS, musíte zaručit, ľe klientská ethernetová adresa bude zaznamenána v databázi ,,ethers'' (buďto v souboru `/etc/ethers' nebo pomocí NIS/NIS+) a v databázi ,,hosts''. Nyní můľete spustit RARP server (daemon). V systému SunOS 4 spus»te (jako superuľivatel root) `/usr/etc/rarpd -a'; v systému SunOS 5 pouľijte `/usr/sbin/rarpd -a'. 4.4.2. Nastavení BOOTP serveru ------------------------------ V GNU/Linuxu můľete pouľít v zásadě dva BOOTP servery. Jednak je to CMU `bootpd' a druhý je vlastně DHCP server --- ISC `dhcpd'. V distribuci Debian GNU/Linux jsou k dispozici v balíčcích `bootp' a `dhcp'. Pokud chcete pouľít CMU `bootpd', musíte nejprve odkomentovat (nebo přidat) jeden důleľitý řádek v souboru `/etc/inetd.conf'. V systému Debian GNU/Linux můľete spustit `update-inetd --enable bootps' a následně restartovat inetd pomocí `/etc/init.d/inetd reload'. V jiných systémech přidejte řádku, která bude vypadat zhruba takto: bootps dgram udp wait root /usr/sbin/bootpd bootpd -i -t 120 Nyní musíte vytvořit soubor `/etc/bootptab'. Jeho struktura je velmi podobná té, co pouľívají staré dobré programy printcap(5), termcap(5) a disktab(5) ze systému BSD. Podrobnějąí informace jsou v manuálové stránce bootptab(5). Pokud pouľíváte CMU `bootpd', musíte rovněľ znát hardwarovou (MAC) adresu klienta. Následuje příklad souboru `/etc/bootptab': client:\ hd=/tftpboot:\ bf=tftpboot.img:\ ip=192.168.1.90:\ sm=255.255.255.0:\ sa=192.168.1.1:\ ha=0123456789AB: Z příkladu budete muset změnit minimálně volbu ,,ha'', která určuje hardwarovou adresu klienta. Volba ,,bf'' specifikuje soubor, který si klient stáhne protokolem TFTP, viz Oddíl 4.4.5, `Přesun TFTP obrazů na místo'. V kontrastu s předchozím je nastaveni BOOTP pomocí ISC dhcpd velmi jednoduché, protoľe dhcpd povaľuje BOOTP klienty za speciální případ DHCP klientů. Některé architektury vyľadují komplexní nastavení pro zavádění klientů pomocí BOOTP. Jestliľe to je váą případ, přečtěte si Oddíl 4.4.3, `Nastavení DHCP serveru'. V opačném případě stačí v konfiguračním souboru vloľit do bloku dané podsítě, ve které se nachází klient, direktivu `allow bootp'. Potom restartujte `dhcpd' server příkazem `/etc/init.d/dhcpd restart'. 4.4.3. Nastavení DHCP serveru ----------------------------- V době psaní tohoto manuálu existuje pouze jeden svobodný DHCP server --- ISC `dhcpd'. Debian GNU/Linux jej obsahuje jako balík `dhcp'. Následuje jednoduchý konfigurační soubor (obvykle `/etc/dhcpd.conf'): option domain-name "priklad.cz"; option domain-name-servers ns1.priklad.cz; option subnet-mask 255.255.255.0; default-lease-time 600; max-lease-time 7200; server-name "nazevserveru"; subnet 192.168.1.0 netmask 255.255.255.0 { range 192.168.1.200 192.168.1.253; option routers 192.168.1.1; } host clientname { filename "/tftpboot/tftpboot.img"; server-name "nazevserveru"; next-server servername; hardware ethernet 01:23:45:67:89:AB; fixed-address 192.168.1.90; } V tomto příkladu máme jeden server jménem <nazevserveru>, který obstarává práci DHCP a TFTP serveru a také slouľí jako brána do sítě. Ve vaąem nastavení si musíte změnit alespoň doménové jméno, jméno serveru a hardwarovou adresu klienta. Poloľka <filename> by měla obsahovat název souboru, který si klient stáhne přes TFTP. Po úpravách konfiguračního souboru musíte restartovat `dhcpd' příkazem `/etc/init.d/dhcpd restart'. 4.4.4. Povolení TFTP serveru ---------------------------- Aby vám TFTP server fungoval, měli byste nejprve zkontrolovat, zda je `tftpd' povolen. Toho obvykle docílíte následující řádkou v souboru `/etc/inetd.conf': tftp dgram udp wait root /usr/etc/in.tftpd in.tftpd /tftpboot Podívejte se do souboru `/etc/inetd.conf' a zapamatujte si název adresáře, jehoľ jméno je za `in.tftpd'; budete jej dále potřebovat. Přepínač `-l' umoľňuje některým verzím `in.tftpd' zaznamenávat vąechny poľadavky, které mu byly zaslány, do systémových logů. To je vhodné zejména v situaci, kdy zavádění neprobíhá tak, jak má. Pokud musíte změnit obsah souboru `/etc/inetd.conf', musíte proces `inetd' upozornit, aby obnovil svá nastavení. Na stroji s Debianem stačí spustit `/etc/init.d/netbase reload' (pro potato/2.2 a novějąí pouľijte `/etc/init.d/inetd reload'). Na jiných systémech musíte zjistit ID běľícího procesu `inetd' a spustit `kill -HUP <inetd-pid>'. 4.4.5. Přesun TFTP obrazů na místo ---------------------------------- Dále je potřeba přemístit přísluąný zaváděcí TFTP obraz (viz Oddíl 11.2.3, `Popis souborů instalačního systému') do adresáře, kde má `tftpd' uloľeny obrazy, obvykle to bývá adresář `/tftpboot'. Jeątě musíte z toho souboru udělat odkaz na soubor, který `tftpd' pouľije pro zavedení konkrétního klienta. Bohuľel je jméno souboru určeno TFTP klientem a neexistují ľádné závazné standardy. TFTP klient často hledá soubor <hex-ip-adresa-klienta-architektura>. <hex-ip-adresa-klienta> se spočítá jednoduąe: Kaľdý bajt IP adresy klienta vyjádřete v ąestnáctkové soustavě. Pokud máte po ruce program `bc' klidně jej pouľijte. Příkazem `obase=16' nastavíte výstup na hexadecimální a potom uľ jen zadáte jednotlivé části IP adresy. Pro proměnnou <architektura> vyzkouąejte různé hodnoty. _NOT YET WRITTEN_ 4.4.6. Installing with TFTP and NFS Root ---------------------------------------- It is closer to "TFTP install for lowmem..." because you don't want to load the RAMdisk anymore but boot from the newly created NFS-root file system. You then need to replace the symlink to the tftpboot image by a symlink to the kernel image (for example, `linux-a.out'). My experience on booting over the network was based exclusively on RARP/TFTP which requires all daemons running on the same server (the sparc workstation is sending a TFTP request back to the server that replied to its previous RARP request). However, Linux supports BOOTP protocol, too, but I don't know how to set it up :-(( Does it have to be documented as well in this manual? Klientský počítač můľete zavést podle Oddíl 5.4, `Zavedení z TFTP'. 4.5. Automatická Instalace -------------------------- Pokud spravujete více obdobných počítačů, můľete vyuľít plně automatickou instalaci nazvanou `FAI'. Na počítač, v tomto případě pouľitý jako server, nainstalujte balík `fai'. Potom stačí, aby klienti nabootovali ze sítě nebo diskety a zahájili automatickou instalaci Debianu. ------------------------------------------------------------------------------- 5. Zavedení instalačního systému -------------------------------- Instalační systém můľete zavést z CD-ROM, disket, oblasti na pevném disku nebo z jiného počítače přes lokální sí». 5.1. Zaváděcí argumenty ----------------------- Parametry při zavádění jsou vlastně parametry pro jádro Linuxu, které se pouľívají v případech, kdy chceme zajistit, aby jádro korektně pracovalo se zařízeními. Ve větąině případů je jádro schopno detekovat vąechna zařízení. Kaľdopádně v některých speciálních případech musíme jádru trochu pomoci. Kompletní informace o zaváděcích parametrech jsou k nalezení v Linux BootPrompt HOWTO (http://www.tldp.org/HOWTO/BootPrompt-HOWTO.html). Následující text obsahuje popis jen stěľejních parametrů. Při prvním zavádění systému zkuste, zda-li systém detekuje vąechna potřebná zařízení jen s implicitními parametry (tj. nenastavujte pro začátek ľádné vlastní hodnoty). Systém pravděpodobně naběhne. V případě, ľe se tak nestane, můľete systém zavést později poté, co zjistíte jaké parametry je potřeba zadat, aby systém korektně rozpoznal váą hardware. Brzy po zavedení jádra můľete zpozorovat hláąení `Memory: <dostupná>k/<celkem>k available'. Hodnota <celkem> by měla ukazovat celkovou fyzickou pamě» RAM (v kilobajtech), která je systému dostupná. Pokud tato hodnota neodpovídá aktuálnímu stavu instalované paměti, potom byste měli pouľít zaváděcí parametr `mem=<ram>', kde <ram> je vámi udaná velikost paměti (číslo zakončené znakem ,,k'' pro kilobajty nebo ,,m'' pro megabajty). Například, obě hodnoty `mem=65536k' a `mem=64m' znamenají 64MB RAM. Pokud váą monitor umoľňuje zobrazovat pouze černou a bílou barvu, zadejte zaváděcí argument `mono'. Pokud tak neučiníte, instalační proces bude (standardně) pouľívat barvy. Jádro by mělo být schopno rozpoznat, ľe zavádíte systém ze sériové konzoly. Pokud máte v zaváděném počítači rovněľ grafickou kartu (framebuffer) a připojenou klávesnici, měli byste při zavádění zadat parametr `console=<zařízení>', kde <zařízení> je vaąe sériové zařízení, coľ je obvykle něco jako ,,ttyS0''. Znovu připomeňme, ľe detailní popis zaváděcích parametrů je k nalezení v Linux BootPrompt HOWTO (http://www.tldp.org/HOWTO/BootPrompt-HOWTO.html), kde také naleznete tipy pro obskurní hardware. Pokud máte s něčím problémy, přečtěte si navíc Oddíl 5.5, `Problémy se zavedením instalačního systému'. 5.1.1. `dbootstrap' argumenty ----------------------------- Instalační systém rozpoznává několik uľitečných argumentů. Účinek argumentů `quiet' a `verbose' podrobněji popisuje Oddíl 11.5, `Vliv parametrů ,,verbose'' a ,,quiet'' na upovídanost instalačního programu'. quiet Způsobí, ľe se instalační systém bude ptát na méně věcí a pokusí se dosadit správné odpovědi na nezobrazené otázky. Pokud víte, co instalační systém očekává a jak se obvykle zachová, můľete touto volbou instalační proces ,,ztiąit''. verbose Bude zobrazeno jeątě více otázek neľ obvykle. debug Do instalačního logu se zapíąí daląí chybové zprávy a zaznamená se také spuątění kaľdého programu (viz Oddíl 5.6.1, `Pouľívání shellu a prohlíľení logů'). bootkbd=<...> Přednastaví pouľitou klávesnici, např. `bootkbd=qwerty/us' mono Pouľití monochromatického módu. 5.2. Instalace z CD-ROM ----------------------- Pro větąinu lidí bude nejjednoduąąí pouľít sadu debianích CD (http://www.debian.org/CD/vendors/). Pokud máte sadu CD a váą počítač podporuje zavádění z CD, vloľte CD do mechaniky, restartujte počítač a přejděte k daląí kapitole. Některé CD mechaniky mohou vyľadovat pouľití speciálních ovladačů a tím pádem nemusí být dostupné v prvních fázích instalace. Pokud na vaąem hardwaru nefunguje standardní cesta zavádění z CD, přečtěte si pasáľ o alternativních jádrech a o jiných instalačních metodách. I kdyľ není moľné zavést systém z CD-ROM, můľete z CD-ROM instalovat základní systém a balíčky. Jednoduąe zaveďte systém pomocí jiného instalačního média (třeba z disket). Kdyľ dojde na instalaci základního systému a daląích balíků, zadejte, ľe budete instalovat z CD mechaniky. Pokud máte problémy se zaváděním, prostudujte si Oddíl 5.5, `Problémy se zavedením instalačního systému'. 5.3. Zavedení systému z disket ------------------------------ Architektura PA-RISC zavádění z disket nepodporuje. 5.4. Zavedení z TFTP -------------------- Zavedení se sítě vyľaduje sí»ové připojení podporované zaváděcími disketami, jeho statickou sí»ovou adresu nebo DHCP server a funkční TFTP a RARP nebo BOOTP server. Starąí systémy (jako 715) by měly místo BOOTP pouľít RBOOT server. Nastavení TFTP je popsáno v Oddíl 4.4, `Příprava souborů pro zavádění pomocí TFTP'. 5.5. Problémy se zavedením instalačního systému ----------------------------------------------- 5.5.1. Spolehlivost pruľných disků ---------------------------------- Pro lidi, kteří instalují Debian poprvé, bývá největąím problémem spolehlivost disket. Největąí problémy bývají se záchrannou disketou, poněvadľ tuto disketu čte BIOS před zavedením Linuxu. BIOS nedokáľe číst disketu tak spolehlivě jako linuxový ovladač a pokud dojde k chybnému načtení dat, čtení se můľe zastavit bez vypsání chybového hláąení. Také můľe dojít k chybnému čtení z disket s ovladači a základním systémem, coľ se větąinou projeví mnoľstvím hláąení o V/V chybách. Pokud se vám instalace zasekne vľdy na stejné disketě, první věc, kterou byste měli udělat, je znovu stáhnout obraz diskety a zapsat jej na _jinou_ disketu. Přeformátování původní diskety nemusí vést k úspěchu, ani kdyľ se po formátování vypíąe, ľe operace proběhla bez problémů. Někdy je uľitečné vyzkouąet nahrát diskety na jiném počítači. Jeden z uľivatelů napsal, ľe se mu podařilo vytvořit bezchybnou zaváděcí disketu aľ na _třetí_ takový pokus. Podle daląích uľivatelů můľe systém úspěąně naběhnout aľ na několikátý pokus při čtení ze stejné diskety. Příčinou jsou nespolehlivé disketové jednotky nebo chyby ve firmwaru. 5.5.2. Zaváděcí konfigurace --------------------------- Pokud se jádro zasekne během zavádění, nerozezná připojená zařízení, nebo disky nejsou korektně rozpoznány, v prvé řadě zkontrolujte parametry jádra, kterými se zabývá Oddíl 5.1, `Zaváděcí argumenty'. Jestliľe pouľíváte vlastní jádro, ujistěte se, ľe jste v nastavení jádra nepovolili moľnost `CONFIG_DEVFS'. Instalační systém totiľ není s touto volbou kompatibilní. Často pomůľe, pokud z počítače vyjmete přídavná zařízení a restartujete počítač. Naąe zaváděcí diskety jsou z velikostních důvodů omezeny na nejběľnějąí skupinu hardwaru. Proto některé platformy podporované Linuxem nemusí být podporovány naąimi zaváděcími disketami. Pokud je to váą případ, můľete si podle Oddíl 10.3, `Náhrada jádra na záchranné disketě' vytvořit vlastní záchrannou disketu, nebo prozkoumat moľnosti instalace po síti. Pokud máte ve vaąem počítači více neľ 512MB paměti a instalační systém se v průběhu zavádění jádra zasekne, zkuste omezit viditelnou pamě» zaváděcím argumentem `mem=512m'. 5.5.3. Význam hláąek při zavádění systému ----------------------------------------- Během zavádění systému můľete vidět spoustu hláąení typu `nemohu nalézt ...', `není přítomen ...', `nelze inicializovat ...' nebo `tento ovladač závisí na ....'. Větąina těchto hláąení je neąkodná. Vy je vidíte proto, ľe jádro instalačního systému je přeloľeno tak, aby mohlo běľet na počítačích s odliąnými hardwarovými konfiguracemi a mnoha různými periferními zařízeními. Samozřejmě ľe ľádný počítač asi nebude mít vąechna zařízení, tudíľ systém nahlásí několik nenalezených zařízení. Také se můľe stát, ľe se zavádění na chvíli zastaví. To se stává při čekání na odpověď od zařízení a pokud zařízení v systému chybí. Pokud se vám zdá doba, za kterou systém naběhne, přílią dlouhá, můľete si později vytvořit vlastní jádro (viz Oddíl 9.5, `Kompilace nového jádra'). 5.5.4. `dbootstrap' - hláąení problému -------------------------------------- Jestliľe se dostanete přes fázi zavedení systému, ale nemůľete instalaci dokončit, můľete pouľít menu ,,Report a Problem'' (nahláąení chyby). Tato volba vytvoří na disketě, pevném disku nebo na souborovém systému NFS soubor `dbg_log.tgz', který obsahuje podrobné informace o stavu systému (`/var/log/messages', `/proc/cpuinfo' apod.). Soubor `dbg_log.tgz' vám můľe naznačit v čem je problém a jak ho vyřeąit. Tento soubor nám také můľete poslat spolu s hláąením o chybě. 5.5.5. Poąlete nám hláąení o chybách ------------------------------------ Pokud problém přetrvává, prosíme vás o zaslání popisu chyby na adresu <submit@bugs.debian.org>. Na začátku zprávy _musíte_ uvést následující údaje: Package: boot-floppies Version: <verze> Ujistěte se, ľe <verze> odpovídá verzi sady disket, které jste zkouąeli. Neznáte-li verzi, uveďte alespoň datum, kdy jste si diskety nahráli a z jaké distribuce pocházejí (tzn. ,,stable'', ,,frozen'', ,,woody''). Ve vaąí zprávě by se měly objevit i následující informace: architecture: hppa model: <výrobce a typ počítače> memory: <velikost paměti RAM> scsi: <typ řadiče SCSI> cd-rom: <typ CD-ROM a způsob jejího připojení (ATAPI)> network card: <typ sí»ové karty> pcmcia: <údaje o zařízeních PCMCIA> V závislosti na povaze chyby by mohlo být uľitečné uvést, zda instalujete na disk IDE nebo SCSI a daląí informace jako zvuková karta, kapacita disku a typ grafické karty. V samotné zprávě podrobně popiąte problém, včetně posledních viditelných hláąeních jádra v okamľiku zaseknutí počítače. Také nezapomeňte popsat kroky, kterými jste se do problémové části dostali. 5.6. Úvod do programu `dbootstrap' ---------------------------------- Program `dbootstrap' se spustí po zavedení instalačního systému. Má na starost počáteční konfiguraci a instalaci ,,základního systému''. Hlavní úlohou programu `dbootstrap' je nastavení klíčových prvků systému. Obstará například konfiguraci ,,modulů'' - ovladačů, které se nahrají do jádra. Ty zahrnují ovladače zařízení, sí»ové ovladače, podporu znakových sad a periférií, které nejsou zabudovány přímo v dodávaném jádře. `dbootstrap' se také stará o rozdělení a naformátování disku a o nastavení sí»ování. Tato nastavení se provádí jako první, poněvadľ mohou být nezbytná pro daląí instalaci. `dbootstrap' je jednoduchá aplikace v textovém reľimu (některé systémy nezvládají grafiku) navrľená pro maximální kompatibilitu ve vąech moľných situacích (instalace přes sériovou linku). A opravdu se ovládá velmi jednoduąe. Aplikace vás bude postupně vést instalací. Pokud zjistíte, ľe jste udělali chybu, můľete se vrátit zpět a přísluąné kroky opravit. Pro navigaci programem `dbootstrap' můľete pouľít: * Pravou ąipku nebo klávesu Tab k posunu mezi tlačítky a seznamy vpřed a levou ąipku nebo Shift-Tab k posunu zpět. * ©ipku nahoru nebo dolů k posunu v seznamu a k výběru jednotlivých poloľek. * Mezerník k výběru poloľky (třeba zaąkrtávacího tlačítka). * _Enter_ k potvrzení. Program `dbootstrap' se ovládá ąipkami a klávesami _Enter_ a _Tab_. 5.6.1. Pouľívání shellu a prohlíľení logů ----------------------------------------- Zkuąený uľivatel Unixu nebo Linuxu můľe současným stiskem _Levý Alt-F2_ přepnout na daląí virtuální konzolu, ve které běľí interpret příkazů na bázi Bourne shellu _ash_. Levý Alt je klávesa _Alt_ nalevo od mezerníku, _F2_ funkční klávesa. V tomto okamľiku máte systém běľící z RAM disku a k dispozici je omezená sada unixových programů. Jejich výpis získáte příkazem `ls /bin /sbin /usr/bin /usr/sbin'. Interpret příkazů a tyto programy jsou zde pro případ, ľe dojde k problémům při instalaci z menu. Postupujte podle menu, zejména u aktivace virtuální paměti, poněvadľ instalační program nezjistí, ľe jste tento krok provedli z vedlejąí konzole. _Levý Alt-F1_ vás vrátí zpět do menu. Přestoľe Linux poskytuje aľ 64 virtuálních konzol, ze záchranné diskety je jich k dostupných pouze několik. Chybová hláąení jsou přesměrována na třetí virtuální konzoli (označovanou `tty3'). Můľete do ní přepnout stiskem _Alt-F3_ (podrľte _Alt_ a zmáčkněte funkční klávesu _F3_), zpět do programu `dbootstrap' se vrátíte pomocí _Alt-F1_. Tato hláąení se navíc ukládají do souboru `/var/log/messages', který se po instalaci zkopíruje do `/var/log/installer.log'. Během instalace základního systému jsou hláąení o konfiguraci a rozbalování balíků přesměrována na virtuální konzoli `tty4'. Pokud instalujete systém přes sériovou konzoli, tato hláąení se uloľí do souboru `/target/tmp/debootstrap.log'. 5.7. ,,Výběr jazyka'' --------------------- Protoľe tato architektura podporuje nový systém přizpůsobení místním zvyklostem, můľete si hned v prvním kroku instalace vybrat jazyk, kterým s vámi bude instalační systém komunikovat. U některých jazyků jsou dostupné i jejich varianty, takľe daląím krokem můľe být ,,Výběr varianty jazyka''. Odpovědi na předchozí otázky se dále pouľijí pro nastavení klávesnice a později při výběru vhodného debianího zrcadla. Pokud vám tyto ,,uhádnuté'' hodnoty nevyhovují, můľete je samozřejmě změnit. 5.8. ``Poznámky k verzi'' ------------------------- Na první obrazovce programu `dbootstrap' (hned po ,,Výběr jazyka'') se vám ukáľí ``Poznámky k verzi''. Uvidíte informaci o verzi pouľitého balíčku `boot-floppies' a také se zobrazí krátký úvod pro vývojáře Debianu. 5.9. ``Hlavní nabídka instalace systému Debian GNU/Linux'' ---------------------------------------------------------- Moľná uvidíte hláąku ``Instalační program zjią»uje současný stav systému a daląí instalační krok, který by se měl provést.'', můľe vąak zmizet rychleji neľ ji stihnete přečíst. Bude se objevovat mezi jednotlivými kroky v menu. Tato kontrola stavu systému umoľňuje instalačnímu programu `dbootstrap' pokračovat v započaté instalaci, pokud by se vám v jejím průběhu podařilo zablokovat systém. Pokud spustíte `dbootstrap' znovu, budete muset nastavit pouze klávesnici, aktivovat odkládací oddíl a připojit dříve inicializované disky. Vąechna ostatní nastavení zůstanou uchována. V průběhu instalace budete procházet hlavním menu ``Hlavní nabídka instalace systému Debian GNU/Linux''. Volby v horní části se budou aktualizovat a ukazovat, jak pokračujete s instalací. Phil Hughes napsal v časopisu Linux Journal (http://www.linuxjournal.com/), ľe instalaci Debianu by zvládlo _kuře_. (Myslel klováním do klávesy _Enter_). První poloľka v menu je totiľ vľdy daląí krok, který máte provést, podle aktuálního stavu systému. Mělo by se objevit ``Daląí'' a tím je teď ``Konfigurovat klávesnici''. 5.10. ``Konfigurovat klávesnici'' --------------------------------- Ujistěte se, ľe je zvýrazněné ``Daląí'' a klávesou _Enter_ přejděte do menu nastavení klávesnice. Vyberte klávesnici odpovídající vaąemu národnímu prostředí nebo podobnou, pokud poľadované rozloľení klávesnice v menu není. Po instalaci systému si můľete vybrat ze ąirąího spektra klávesnic programem `kbdconfig'. Přesuňte ąipkami zvýraznění na volbu vaąí klávesnice a zmáčkněte _Enter_. ©ipky jsou na vąech klávesnicích na stejném místě. ,,Roząířenou'' klávesnicí se nazývá taková klávesnice, která má v horní řadě klávesy F1 aľ F10. Jestliľe instalujete bezdiskovou stanici, přeskočte několik daląích kroků ohledně nastavení disku či diskových oblastí (protoľe ľádné nemáte). V tomto případě přejděte aľ ke kroku Oddíl 7.5, ```Konfigurovat sí»''', po jehoľ provedení budete vyzváni k připojení kořenové NFS oblasti (Oddíl 6.8, ```Připojit zinicializovaný oddíl'''). 5.11. Poslední varování ----------------------- Říkali jsme vám, abyste si zazálohovali data na discích? Teď přichází chvíle, kdy si můľete nechtěně smazat data. Máte poslední ąanci zazálohovat starý systém. Pokud jste jeątě neprovedli zálohu, vyjměte disketu z mechaniky, resetujte systém a spus»te zálohování. ------------------------------------------------------------------------------- 6. Poznámky k rozdělování disku ------------------------------- Menu ``Rozdělit pevný disk'' vám nabídne disky k rozdělení a spustí program, který provede záznam do tabulky oddílů. Musíte vytvořit alespoň jeden oddíl ,,Linux native'' (typ 83) a nejspíą budete chtít vytvořit i oddíl ,,Linux swap'' (typ 82) pro virtuální pamě». 6.1. Počet a velikost oblastí ----------------------------- Jako úplné minimum potřebuje GNU/Linux jeden diskový oddíl. Tento oddíl je vyuľit pro operační systém, programy a uľivatelská data. Větąina uľivatelů navíc pokládá za nutnost mít vydělenou část disku pro virtuální pamě» (swap). Tento oddíl slouľí operačnímu systému jako odkládací prostor. Vydělení ,,swap'' oblasti umoľní efektivnějąí vyuľití disku jako virtuální paměti. Je rovněľ moľné pro tento účel vyuľít obyčejný soubor, ale není to doporučené řeąení. Větąina uľivatelů vyčlení pro GNU/Linux více neľ jeden oddíl na disku. Jsou k tomu dva důvody. Prvním je bezpečnost, pokud dojde k poąkození souborového systému, větąinou se to týká pouze jednoho oddílu, takľe potom musíte nahradit ze záloh pouze část systému. Minimálně můľete uváľit vydělení kořenového svazku souborů. Ten obsahuje zásadní komponenty systému. Jestliľe dojde poąkození nějakého daląího oddílu, budete schopni spustit GNU/Linux a provést nápravu, coľ vám můľe uąetřit novou instalaci systému. Druhý důvod je obyčejně závaľnějąí při pracovním nasazení Linuxu, ale záleľí k čemu systém pouľíváte. Představte si situaci, kdy nějaký proces začne nekontrolovaně zabírat diskový prostor. Pokud se jedná o proces se superuľivatelskými právy, můľe zaplnit celý disk. Naruąí chod systému, poněvadľ Linux potřebuje při běhu vytvářet soubory. K takové situaci můľe dojít z vnějąích příčin, například nevyľádaný e-mail vám lehce zaplní disk. Rozdělením disku na více oddílů se lze uchránit před mnoha problémy. Pokud třeba vydělíte pro `/var/mail' samostatnou oblast, bude systém fungovat, i kdyľ bude zahlcen nevyľádanou poątou. Jedinou nevýhodou při pouľívání více diskových oddílů je, ľe je obtíľné dopředu odhadnout kapacitu jednotlivých oddílů. Jestliľe vytvoříte některý oddíl přílią malý, budete muset systém instalovat znovu a nebo se budete potýkat s přesunováním souborů z oddílu, jehoľ velikost jste podhodnotili. V opačném případě, kdy vytvoříte zbytečně velký oddíl, plýtváte diskovým prostorem, který by se dal vyuľít jinde. Diskový prostor je dnes sice levný, ale proč vyhazovat peníze oknem. 6.2. Strom adresářů ------------------- Debian GNU/Linux se snaľí dodrľovat standard pro pojmenování souborů a adresářů (Filesystem Hierarchy Standard (http://www.pathname.com/fhs/)), coľ zaručuje, ľe uľivatelé či programy mohou odhadnout umístění souborů či adresářů. Kořenový adresář je reprezentován lomítkem `/' a na vąech debianích systémech obsahuje tyto adresáře: bin Důleľité programy boot Statické soubory zavaděče dev Soubory zařízení etc Konfigurační soubory závislé na systému home Domovské adresáře uľivatelů lib Podstatné sdílené knihovny a moduly jádra mnt Místo pro dočasné připojování souborových systémů proc Virtuální adresář obsahující systémové informace root Domovský adresář správce systému sbin Důleľité systémové programy tmp Dočasné soubory usr Druhá úroveň hierarchie var Proměnlivá data Následující seznam by vám měl pomoci při rozhodování o rozdělení disku na oblasti. * `/': kořenový adresář musí vľdy fyzicky obsahovat adresáře `/etc', `/bin', `/sbin', `/lib' a `/dev', protoľe jinak byste nebyli schopni zavést systém. Typicky je potřeba 100 MB, ale v konkrétních podmínkách se poľadavky mohou liąit. * `/usr': vąechny uľivatelské programy (`/usr/bin'), knihovny (`/usr/lib'), dokumentace (`/usr/share/doc'), atd., jsou v tomto adresáři. Protoľe tato část souborového systému spotřebuje nejvíce místa, měli byste jí na disku poskytnout alespoň 500 MB. Pokud budete instalovat hodně balíčků, měli byste tomuto adresáři vyhradit jeątě více místa. * `/home': kaľdý uľivatel si bude ukládat data do svého podadresáře v tomto adresáři. Jeho velikost závisí na tom, kolik uľivatelů bude systém pouľívat, a jaké soubory se v jejich adresářích budou uchovávat. Pro kaľdého uľivatele byste měli počítat s asi 100 MB místa, ale opět závisí na konkrétní situaci. * `/var': v tomto adresáři budou uloľena vąechna proměnlivá data jako news příspěvky, e-maily, webové stránky, vyrovnávací pamě» pro APT, atd. Velikost tohoto adresáře velmi závisí na způsobu pouľívání vaąeho počítače, ale pro větąinu lidí bude velikost dána reľijními náklady správce balíčků. Pokud se chystáte nainstalovat najednou vąe co Debian nabízí, mělo by pro `/var' stačit vyhradit dva aľ tři gigabajty. V případě, ľe budete instalovat systém po částech (nejprve sluľby a utility, potom textové záleľitosti, následně X, ...), můľe stačit 300 aľ 500 megabajtů. Jestliľe je vaąí prioritou volné místo na disku a neplánujete pouľívání APT (alespoň pro velké aktualizace), lze vyjít se 30 aľ 40 megabajty. * `/tmp': sem programy větąinou zapisují dočasná data. Obvykle by mělo stačit 20-50 MB. 6.3. Doporučené rozdělení disku ------------------------------- Pro nové uľivatele, domácí počítače a jiné jednouľivatelské stanice je asi nejjednoduąąí pouľít jednu oblast jako kořenovou (a případně jednu jako odkládací virtuální pamě»). Jak jsme řekli dříve, pro víceuľivatelské systémy je lepąí pouľít pro `/usr', `/var', `/tmp' a `/home' samostatné oblasti. Chcete-li instalovat hodně programů, které nejsou přímo součástí distribuce, můľe se vám hodit samostatný oddíl pro `/usr/local'. Pro počítač, který zpracovává hodně poąty, má smysl vytvořit svazek pro `/var/mail'. Někdy je dobré oddělit adresář `/tmp' na oddíl s kapacitou 20 - 50MB. Na serveru s více uľivateli je výhodné vymezit velký oddíl pro domovské adresáře (`/home'). Obecně ale platí, ľe rozdělení disku se liąí počítač od počítače a záleľí, k čemu systém pouľíváte. Při instalaci komplikovanějąího systému (serveru) se podívejte na Multi Disk HOWTO (http://www.tldp.org/HOWTO/Multi-Disk-HOWTO.html), na podrobnějąí informace. Tento odkaz můľe být zajímavý rovněľ pro zprostředkovatele připojení k Internetu. Zůstává otázka, kolik vyhradit pro virtuální pamě». Názory systémových administrátorů jsou různé, jedna zkuąenost je mít stejně odkládacího prostoru jako máte paměti, ale rozhodně ne méně neľ 16MB. Samozřejmě ľe existují výjimky --- budete-li řeąit soustavu 10000 rovnic na počítači s 256 MB, budete potřebovat více jak gigabajt odkládacího prostoru. Na 32-bitových architekturách (i386, m68k, 32-bit SPARC, a PowerPC), vyuľije Linux z jednoho odkládacího oddílu maximálně 2 GB, takľe není důvod, proč překračovat tuto hranici. Na počítačích Alpha a SPARC64 je limit tak velký, ľe se povaľuje za téměř neomezený (ze současného pohledu). Máte-li větąí nároky na virtuální pamě», zkuste umístit odkládací oddíly na různé fyzické disky, a pokud moľno, na různé IDE nebo SCSI kanály. Jádro bude vyrovnávat zátěľ mezi jednotlivé oblasti, coľ se projeví ve zvýąení rychlosti. Například můj počítač má 32 MB paměti a 1,7 GB IDE disk na zařízení `/dev/hda'. Na `/dev/hda1' je oblast pro druhý operační systém o velikosti 500 MB (měl jsem ji vytvořit jen 200 MB, poněvadľ ji skoro nepouľívám). Odkládací oddíl má 32 MB a je na `/dev/hda3'. Zbytek, tj. asi 1,2 GB na `/dev/hda2' je kořenový svazek pro Linux. Daląí příklady naleznete v Strategie rozdělování disku (http://www.tldp.org/HOWTO/mini/Partition/partition-5.html#SUBMITTED). Pro představu, kolik místa zaberou jednotlivé úlohy, se podívejte na Oddíl 11.4, `Místo potřebné pro úlohy'. 6.3.1. Poľadavky zavaděče na oblasti ------------------------------------ PALO, zavaděč na HPPA, vyľaduje oblast typu ,,F0'' kdekoliv v prvních dvou gigabajtech. V této oblasti se uloľí zavaděč, jádro a RAMdisk, takľe by měla být dostatečně velká --- alespoň 4Mb (raději 8-16Mb). Daląí poľadavek firmwaru je aby se jádro nacházelo na prvních dvou gigabajtech pevného disku. Toho můľete dosáhnout tak, ľe kořenový svazek bude celý umístěn v prvních dvou gigabajtech, nebo někde u začátku disku vytvoříte malou (8-16Mb) oblast pro `/boot', kde se obvykle uchovávají jádra. 6.4. Názvy zařízení v Linuxu ---------------------------- Disky a oddíly na nich mají v Linuxu odliąné názvy neľ v jiných operačních systémech. Pro daląí práci byste měli vědět, jak se zařízením v Linuxu přidělují názvy. * První disketová jednotka je nazvána ,,/dev/fd0''. * Druhá disketová jednotka je ,,/dev/fd1''. * První disk na SCSI (podle čísel zařízení na sběrnici) je ,,/dev/sda''. * Druhý disk na SCSI (vyąąí číslo na sběrnici) je ,,/dev/sdb'' atd. * První CD mechanice na SCSI odpovídá ,,/dev/scd0'' nebo také ,,/dev/sr0''. * Master disk na prvním IDE řadiči se jmenuje ,,/dev/hda''. * Slave disk na prvním IDE řadiči je ,,/dev/hdb''. * Master a slave diskům na druhém řadiči jsou postupně přiřazeny ,,/dev/hdc'' a ,,/dev/hdd''. Novějąí řadiče IDE mají dva kanály, které se chovají jako dva řadiče. Oddíly na discích jsou rozliąeny připojením čísla k názvu zařízení: ,,sda1'' a ,,sda2'' představují první a druhý oddíl prvního disku na SCSI. Například předpokládejme počítač se dvěma disky na sběrnici SCSI na SCSI adresách 2 a 4. Prvnímu disku na adrese 2 odpovídá zařízení ,,sda'', druhému ,,sdb''. Tři oddíly na disku ,,sda'' by byly pojmenovány ,,sda1'', ,,sda2'', ,,sda3''. Stejné schéma značení platí i pro disk ,,sdb'' a jeho oblasti. Máte-li v počítači dva řadiče pro SCSI, pořadí disků zjistíte ze zpráv, které Linux vypisuje při startu. 6.5. Dělící programy v Debianu ------------------------------ K rozdělení disku nabízí kaľdá architektura různé programy. Pro váą typ počítače jsou k dispozici: `cfdisk' Celoobrazovkový program pro správu oddílů na disku se vyznačuje snadným ovládáním. Popis je v manuálové stránce programu cfdisk (cfdisk.txt). Poznamenejme, ľe `cfdisk' oblasti FreeBSD nerozpozná vůbec a tím pádem se názvy zařízení mohou změnit. Jeden z těchto programů se spustí automaticky, kdyľ vyberete ``Rozdělit pevný disk''. Pokud se vám tento program nezamlouvá, ukončete ho, přepněte se na druhou konzoli (`tty2') a ručně spus»te poľadovaný program (s případnými argumenty). V takovém případě přeskočte krok ``Rozdělit pevný disk''. 6.6. ``Inicializovat a aktivovat odkládací oddíl'' -------------------------------------------------- Tato poloľka bude daląí krok po rozdělení disku. Můľete inicializovat a aktivovat nový oddíl pro virtuální pamě», aktivovat dříve inicializovaný oddíl nebo pokračovat bez virtuální paměti. Vľdy je moľné oddíl virtuální paměti znovu inicializovat, takľe pokud si nejste jisti, jak pokračovat, zvolte ``Inicializovat a aktivovat odkládací oddíl''. Daląí krok je aktivace virtuální paměti ve ``Vyberte oddíl, který se má zaktivovat jako odkládací zařízení.''. Program by vám měl nabídnout k aktivaci oddíl připravený jako odkládací prostor. Zmáčkněte _Enter_. Na závěr potvrdíte inicializaci disku. Tato operace zničí veąkerá data, která se nachází v tomto oddílu na disku. Pokud je vąe v pořádku, zvolte ``Ano''. Obrazovka bude po spuątění programu blikat. Jestliľe chcete a váą systém má více operační paměti neľ 12MB, můľete pokračovat bez oblasti pro virtuální pamě». V takovém případě z menu vyberte poloľku ``Pokračovat bez odkládacího oddílu''. 6.7. ``Inicializovat linuxový oddíl'' ------------------------------------- Daląí poloľka menu bude ``Inicializovat linuxový oddíl''. Pokud tomu tak není, nedokončili jste rozdělení disku nebo jste vynechali něco v přípravě oddílu pro virtuální pamě». Můľete inicializovat oddíl pro GNU/Linux nebo připojit souborový systém inicializovaný dříve. Program `dbootstrap' _neprovede_ aktualizaci starąí instalace, aniľ by jí nepřepsal. Chcete-li nedestruktivně přejít k novějąí verzi Debianu, program `dbootstrap' nepotřebujete - přečtěte si pokyny k aktualizaci (http://www.debian.org/releases/woody/hppa/release-notes/). Pokud pro instalaci chcete pouľít část disku, která není prázdná, měli byste jí inicializovat, čímľ také smaľete její dřívějąí obsah. Dále musíte inicializovat oddíly, které jste vytvořili dříve při dělení disku. Asi jediným důvodem pro volbu ,,mount a partition without initializing it'' (připojte oddíl bez inicializace) můľe být pokračování v nedokončené instalaci ze stejné sady instalačních disket. Zvolením poloľky ``Inicializovat linuxový oddíl'' připravíte a připojíte oddíl na souborový systém `/'. První oddíl, který připojíte nebo inicializujete, bude připojená jako `/' - nazývá se ,,root'' (hlavní, kořenový svazek souborů). V tomto okamľiku budete dotázáni, jestli se má zachovat ``Zachovat kompatibilitu s jádry před řadou 2.2?''. Zvolíte-li ``Ne'' nebudete moci pouľívat linuxová jádra řady 2.0 nebo starąí, protoľe souborové systémy budou pouľívat některá vylepąení nepodporovaná v jádrech 2.0. Pokud víte, ľe nikdy nebudete pouľívat jádra 2.0 a dřívějąí, můľete odpovědí ``Ne'' získat některá drobná vylepąení. Dále vám bude nabídnuto provést otestování disku na výskyt ąpatných bloků. Standardně se tato volba přeskakuje, protoľe kontrola můľe zabrat dosti času a navíc se řadiče moderních disků o ąpatné bloky starají samy. Pokud si nejste jisti kvalitou svého disku, nebo máte starąí počítač, je lepąí tuto kontrolu provést. Daląí dotazy jsou pouze potvrzovací. Protoľe inicializování oblasti zničí vąechna data na ní umístěná, dobře si odpověď rozmyslete. Následně budete informováni, ľe oblast se připojuje jako `/'. [1] Jestliľe máte daląí oblasti, které byste chtěli inicializovat a připojit, můľete po připojení oddílu `/', pouľít menu ``Volitelné''. Tento krok je pro ty, kdo si vytvořili samostatné oblasti pro `/boot', `/var', `/usr' nebo jiné adresáře. [1] Ve skutečnosti se připojí jako `/target' a teprve po restartu do systému se připojí jako `/'. 6.8. ``Připojit zinicializovaný oddíl'' --------------------------------------- Alternativou k Oddíl 6.7, ```Inicializovat linuxový oddíl''' je poloľka ``Připojit zinicializovaný oddíl''. Vyuľijete ji při obnovení předeąlé nedokončené instalaci, nebo pokud připojujete oblasti, které uľ byly inicializovány, nebo které obsahují data, která byste chtěli zachovat. Pokud instalujete bezdiskovou stanici, nastal okamľik, kdy připojíte kořenovou oblast ze vzdáleného NFS serveru. Cestu k serveru zadejte normální NFS syntaxí, konkrétně: `<jméno-serveru-nebo-IP>:<sdílená-cesta-na-serveru>'. Pokud potřebujete připojit daląí souborové systémy, můľete to udělat teď. Pokud jste jeątě nenastavili sí» podle Oddíl 7.5, ```Konfigurovat sí»''', tak výběr instalace přes NFS vás k tomu vyzve automaticky. 6.9. Připojení oblastí nepodporovaných programem `dbootstrap' ------------------------------------------------------------- V některých speciálních případech nemusí `dbootstrap' vědět jak připojit souborový systém (a» uľ kořenový nebo nějaký jiný). Pokud jste zkuąený uľivatel GNU/Linuxu, můľete se jednoduąe přepnout na druhou konzoli (`tty2') a připojit daný souborový systém ručně. V případě, ľe připojujete kořenovou oblast vaąeho nového systému, připojte ji jako `/target', vra»te se do dbootstrapu a pokračujte. (Neuąkodí spuątění kroku ``Zobrazit tabulku oddílů'', aby se `dbootstrap' zorientoval, v jaké části instalačního procesu se nachází). Pro nekořenové oblasti nesmíte zapomenout ručně změnit soubor `fstab', aby se oblasti po restartu správně připojily. Před modifikací tohoto souboru (`/target/etc/fstab') musíte samozřejmě počkat, neľ ho `dbootstrap' vytvoří. ------------------------------------------------------------------------------- 7. Instalace jádra a základního systému --------------------------------------- 7.1. ``Instalovat jádro a moduly operačního systému'' ----------------------------------------------------- Daląí krok je instalace jádra a modulů do systému. Z nabídnutého seznamu vyberte vhodné zařízení, ze kterého budete instalovat jádro a moduly operačního systému. Nezapomeňte, ľe můľete pouľít libovolné z dostupných zařízení a ľe nejste omezeni na pouľití stejného média, se kterým jste začínali (viz Kapitola 4, `Získání instalačních médií'). Nabízené moľnosti se mohou liąit v závislosti na hardwaru, který `dbootstrap' naąel. Pokud instalujete ze sady oficiálních CD, software by měl automaticky vybrat správnou volbu. (A pokud jste při startu nezadali parametr `verbose', ani by vás neměl obtěľovat se seznamem zařízení). Aľ vás systém poľádá o vloľení CD, ujistěte se, ľe vkládáte první disk. Pro instalaci z lokálního souborového systému zvolte ,,hard disk'', pokud oblast zatím není připojená, nebo ,,mounted'' pro jiľ připojenou oblast. V obou případech bude systém hledat nějaké soubory v adresáři `dists/woody/main/disks-hppa/current'. Pokud je tam nenajde, budete vyzváni k zadání ``Vybrat cestu k archivu'', coľ je adresář na disku, kam jste uloľili poľadované instalační soubory. Pokud máte lokální zrcadlo debianího archívu, můľete ho pouľít. Cesta bývá obvykle `/archive/debian'. (Archív je charakteristický adresářovou strukturou `debian/dists/woody/main/disks-hppa/current'). Cestu můľete zadat ručně, nebo pouľitím tlačítka `<...>' můľete procházet adresářový strom. Pokud tedy instalujete z lokálního disku nebo podobného média (NFS), budete vyzváni pro zadání cesty k adresáři obsahujícímu potřebné soubory. (Pokud vyberete ąpatné umístění, systém se bude ptát znovu a znovu, neľ odpovíte správně). Můľete se podívat na tty3 (viz Oddíl 5.6.1, `Pouľívání shellu a prohlíľení logů') kde `dbootstrap' zaznamená umístění hledaných souborů. Jestliľe se objeví volba ,,default'', měli byste ji vyuľít. V opačném případě zkuste moľnost ,,list'' a nechte `dbootstrap', aby se sám pokusil soubory najít. (Coľ můľe být pomalé, zejména na NFS). Jako poslední moľnost pouľijte volbu ,,manual'' a zadejte cestu ručně. Instalace z disket vyľaduje vloľit záchrannou disketu (kterou máte patrně v mechanice) a potom diskety s ovladači. Jestliľe chcete instalovat jádro a moduly ze sítě, můľete to udělat výběrem volby ,,network'' (HTTP) nebo ,,NFS''. Vaąe sí»ová rozhraní musí být podporována standardním jádrem (viz Oddíl 2.5, `Ostatní zařízení'). Pokud se nabídka ,,NFS'' neobjeví, musíte vybrat ``Zruąit'', vrátit se zpět, vybrat krok ``Konfigurovat sí»'' (viz Oddíl 7.5, ```Konfigurovat sí»''') a poté znovu spustit tento krok. 7.2. NFS -------- Zvolte nabídku ,,NFS'' a zadejte jméno a adresu svého NFS serveru. Za předpokladu, ľe jste na NFS server na správné místo umístili obrazy záchranné diskety a disket s ovladači, budou tyto soubory dostupné pro instalaci jádra a modulů. Souborový systém NFS bude připojen pod `/instmnt'. Umístění souborů vyberte stejně jako pro metody ,,hard disk'' nebo ,,mounted''. 7.3. Sí» -------- Vyberte moľnost ,,network'' a sdělte `dbootstrap'u URL a cestu k debianímu archivu. Standardní volba větąinou funguje dobře a v kaľdém případě je správná alespoň cesta (pro libovolné oficiální zrcadlo Debianu), takľe stačí změnit adresu serveru. _...this sentence isn't finished..._ 7.3.1. NFS Root --------------- Pokud instalujete bezdiskovou stanici, měli byste jiľ mít sí» nastavenou podle Oddíl 7.5, ```Konfigurovat sí»'''. Instalační systém by vám měl nabídnout instalaci jádra a modulů z NFS. Pokračujete metodou ,,NFS'' popsanou výąe. Pro jiná instalační média mohou být vyľadovány daląí kroky. 7.4. ``Konfigurovat moduly s ovladači zařízení'' ------------------------------------------------ Pro nastavení ovladačů zařízení, neboli modulů jádra, vyberte nabídku ``Konfigurovat moduly s ovladači zařízení''. Nejdříve budete dotázáni, zda chcete nahrát moduly jádra z diskety dodávané výrobcem. Větąina lidí můľe tento krok přeskočit, protoľe se pouľívá pouze pro proprietární nebo nestandardní moduly, které jsou dodávány s přísluąným hardwarem (například SCSI řadičem). Moduly se budou hledat na disketě v adresáři `/lib/modules/misc' (kde <misc> můľe být libovolná standardní sekce). Jakékoliv soubory splňující tento poľadavek se nakopírují na disk, takľe je můľete v následujícím kroku nakonfigurovat. Následně se spustí program `modconf', kde můľete procházet skupinami modulů jádra a vybrat si moduly, které chcete nainstalovat. Doporučujeme vám konfigurovat _pouze_ zařízení, která nebyla automaticky jádrem detekována a která jsou nezbytná pro nainstalování základního systému. Spousta lidí konfiguraci modulů vůbec nepotřebuje. Například se můľe stát, ľe budete muset explicitně zavést ovladač sí»ové karty ze sekce `net', ovladač SCSI disku ze sekce `scsi' nebo ovladač pro proprietární CD-ROM v sekci `cdrom'. Zařízení, která zde nakonfigurujete, se budou automaticky zavádět při kaľdém startu systému. Některé moduly mohou vyľadovat zadání parametrů. Pro zjiątění, které parametry jsou důleľité, se budete muset podívat do dokumentace přísluąného modulu. Aľ bude systém nainstalovaný, lze konfiguraci modulů kdykoliv změnit programem `modconf'. 7.5. ``Konfigurovat sí»'' ------------------------- Jestliľe instalační systém nedetekuje ľádné sí»ové zařízení, obrátí se na vás s nabídkou ``Konfigurace názvu počítače''. Váą počítač musí mít nějaké jméno i v případě, ľe nejste připojeni do sítě. V případě, ľe instalační systém sí»ové zařízení nalezne, bude pokračovat krokem ``Konfigurovat sí»''. Pokud vám systém nedovolí přejít k tomuto kroku, znamená to, ľe systém ľádné sí»ové zařízení nezná a pravděpodobně jste jej ąpatně nakonfigurovali. Vra»te se zpět (Oddíl 7.4, ```Konfigurovat moduly s ovladači zařízení''') a v sekci `net' vyhledejte přísluąný ovladač. Jestliľe máte více sí»ových zařízení a instalátor detekuje alespoň dvě z nich, budete si muset ze seznamu vybrat pouze jedno zařízení, které chcete nastavit. (Po instalaci můľete samozřejmě zbývající zařízení dokonfigurovat ručně --- viz manuálová stránka interfaces(5).) Program `dbootstrap' se vás dále zeptá, zda chcete pouľít pro konfiguraci sítě DHCP nebo BOOTP server. Pokud můľete, odpovězte ``Ano''. Jestli máte ątěstí a vidíte hláąku ``Sí» se podařilo nakonfigurovat pomocí DHCP/BOOTP.'', přeskočte rovnou na Oddíl 7.6, ```Instalovat základní systém'''. Jestliľe automatická konfigurace selľe, zkontrolujte správné zapojení kabelů a přečtěte si hláąky na třetí konzoli (tty3). Jestli to nepomůľe, pokračujte a nakonfigurujte sí» ručně. Při ruční konfiguraci sítě vás `dbootstrap' vyzve k vyplnění údajů z Oddíl 3.3, `Dále budete potřebovat'. Po potvrzení zadaných údajů musíte zadat primární sí»ové zařízení pro sí»ové připojení. Obvykle se jedná o ,,eth0'' (první ethernetové zařízení). Pár technických poznámek: program předpokládá, ľe adresa vaąí sítě je bitovým součinem IP adresy a sí»ové masky. Dále se pokusí odhadnout vysílací adresu jako bitový součet IP adresy systému a bitového doplňku sí»ové masky. Předpokládá, ľe gateway zprostředkovává i DNS. Pokud některý údaj nebudete znát, ponechte u něj přednastavenou hodnotu. Konfiguraci můľete na nainstalovaném systému upravit editací souboru `/etc/network/interfaces', nebo si nainstalovat balíček `etherconf', který vás celým procesem provede. 7.6. ``Instalovat základní systém'' ----------------------------------- V daląím kroku se nainstaluje základní systém. Základní systém je minimální mnoľina balíků, která poskytuje malý, ale samostatný a funkční systém. Zabírá něco pod 70MB. Během tohoto kroku se vám zobrazí (pokud neinstalujete z CD) seznam zařízení, ze kterých můľete základní systém instalovat. Jestliľe instalujete z oficiálních CD, budete pouze vyzváni, abyste do mechaniky vloľili první disk. Při instalaci ze sítě, buďte trpěliví, protoľe některé kroky mohou trvat poměrně dlouho a navenek se můľe zdát, ľe se nic neděje. Konkrétně u stahování souboru `Packages.gz' a instalačních souborů základního systému to vypadá jako by se systém zastavil. Kdyľ se ale přepnete na druhou konzolu, můľete se příkazem `df -h' ujistit, ľe se pevný disk zaplňuje. Pokud se ale instalace zastaví při stahování souboru nazvaného `Release', je téměř jisté, ľe sí»ový archiv nebyl nalezen, nebo je na něm nějaká chyba. Jestliľe instalujete základní systém z pevného disku, stačí kdyľ nasměrujte instalátor na soubor `basedebs.tar'. ------------------------------------------------------------------------------- 8. Zavedení vaąeho nového systému --------------------------------- 8.1. ``Nastavit systém startovatelný'' -------------------------------------- Zavaděč na PA-RISC se nazývá ,,palo''. `PALO' se pouľívá a konfiguruje podobně jako `LILO'. Protoľe `PALO' umí číst linuxové oblasti, můľe zavést libovolné jádro ze zaváděcí oblasti. Pokud instalujete bezdiskovou stanici, zavádění systému z lokálního disku evidentně nebude nejsmysluplnějąí volba - tento krok přeskočte. 8.2. Okamľik pravdy ------------------- Teď přichází chvíle _zahoření_ systému. Vyjměte disketu z mechaniky a zvolte poloľku ``Restartovat systém''. Jestliľe Debian z disku nenaběhne, zkuste to znovu z vaąeho instalačního média (například ze záchranné diskety) nebo zaloľte vaąi vlastní zaváděcí disketu (pokud jste ji vytvořili) a zmáčkněte Reset. Pokud _nepouľíváte_ vaąi debianí zaváděcí disketu, pravděpodobně budete muset při startu přidat nějaké parametry. Například při pouľití záchranné diskety musíte specifikovat `rescue root=<root>', kde <root> je vaąe kořenová oblast (např. ,,/dev/sda1''). Při zavádění systému by se měly objevit stejné zprávy jako při zavedení z instalační diskety plus některá nová hláąení. 8.3. (Základní) přizpůsobení Debianu ------------------------------------ Po zavedení systému budete vyzváni k dokončení konfigurace základního systému a k výběru balíčků, které chcete nainstalovat. Aplikace, která vás tímto procesem povede, se nazývá `base-config'. Jestliľe někdy v budoucnu budete chtít `base-config' spustit znovu, stačí kdyľ jako root napíąete `base-config'. 8.4. Nastavení časového pásma ----------------------------- Nejprve budete vyzváni k výběru vaąeho časového pásma. Po volbě, zda jsou hardwarové hodiny nastaveny na místní nebo univerzální časové pásmo, si vyberete oblast a město, které je ve stejném časovém pásmu jako váą počítač. Při výběru ze seznamu se můľete stiskem písmene přesunout na první poloľku začínající daným písmenem. 8.5. MD5 hesla -------------- Daląí otázka zní, zda chcete nainstalovat MD5 hesla. Tato alternativní metoda ukládání hesel je bezpečnějąí neľ standardní funkce ,,crypt''. Přednastavené je ``Ne'', ale pokud nepotřebujete podporu NIS a velmi vám záleľí na bezpečnosti vaąeho stroje, měli byste odpovědět ``Ano''. 8.6. Podpora stínových hesel (Shadow Password) ---------------------------------------------- Pokud jste neodpověděli na MD5 hesla ``Ano'', systém se vás zeptá, zda chcete povolit pouľívání stínových hesel. Stínová hesla jsou prostředkem k lepąímu zabezpečení systému. Systémy bez stínových hesel uchovávají uľivatelská hesla v zaąifrované podobě v souboru `/etc/passwd' přístupném vąem uľivatelům. Tento soubor musí zůstat čitelný, poněvadľ obsahuje důleľité informace o uľivatelích, například jak se mají převádět uľivatelská jména na odpovídající číselné hodnoty. Kdokoliv, kdo získá soubor `/etc/passwd', se můľe pokusit útokem hrubou silou (automatizované zkouąení vąech moľných kombinací) odhalit, jaká hesla mají uľivatelé systému. Pokud povolíte pouľití stínových hesel, hesla se budou uchovávat v souboru `/etc/shadow', který je přístupný pouze správci systému. Vřele doporučujeme stínová hesla pouľívat. Na stínová hesla můľete systém převést i později programem `shadowconfig'. Po instalaci najdete postup v souboru `/usr/share/doc/passwd/README.debian.gz'. 8.7. Nastavení rootova hesla ---------------------------- Účet _root_ je účtem pro _superuľivatele_, na kterého se nevztahují bezpečnostní omezení. Měli byste ho pouľívat pouze, kdyľ provádíte správu systému, a jen na dobu nezbytně nutnou. Uľivatelská hesla by měla být sestavena ze 6 aľ 8 písmen, obsahovat malá a velká písmena včetně daląích znaků (jako % ; ,). Speciální pozornost věnujte výběru hesla pro roota, protoľe je to velmi mocný účet. Vyhněte se slovům ze slovníků, jménům oblíbených postav, jakýmkoliv osobním údajům, prostě čemukoliv, co se dá lehce uhodnout. Jestliľe vám někdo bude tvrdit, ľe potřebuje heslo vaąeho rootovského účtu, buďte velice ostraľití. V ľádném případě byste neměli toto heslo prozrazovat! Jedině snad, ľe daný stroj spravuje více spolu-administrátorů. 8.8. Vytvoření uľivatelského účtu --------------------------------- Systém se zeptá, zda nyní chcete vytvořit uľivatelský účet. (Účet je právo k pouľívání počítače, tvoří ho jméno uľivatele a jeho heslo). Tento účet byste měli pouľívat ke kaľdodenní práci. Jak jiľ bylo řečeno, _nepouľívejte_ účet superuľivatele pro běľné úkoly. Proč ne? Případná chyba by mohla mít katastrofické důsledky a dokonce by si mohla vyľádat novou instalaci systému. Daląím důvodem je moľnost, ľe vám můľe být nastrčen program nazývaný _trojský kůň_, který zneuľije práv, jeľ jako root máte, a naruąí bezpečnost vaąeho systému. Kvalitní knihy o administraci unixového operačního systému vám jistě podrobněji osvětlí danou problematiku. Jestliľe v Unixu začínáte, uvaľte četbu na toto téma. Jméno uľivatelského účtu si můľete vybrat zcela libovolně. Například, pokud se jmenujete Jan Novák, vytvořte si nový účet ,,novak'', ,,jnovak'' nebo ,,jn''. Kromě hesla budete jeątě dotázáni na celé jméno uľivatele. Pokud budete chtít vytvořit daląí účet, můľete to udělat kdykoliv po skončení instalace programem `adduser'. 8.9. Nastavení PPP ------------------ Dále budete dotázáni zda chcete instalovat zbytek systému přes PPP. Jestliľe instalujete z CD a/nebo jste připojeni přímo k síti, můľete klidně zvolit ``Ne'' a tuto sekci přeskočit. Pokud odpovíte kladně, spustí se program `pppconfig', který vám pomůľe PPP nastavit. _Aľ se vás program bude ptát na název vytáčeného (dialup) spojení, uveďte ,,provider''._ Doufáme, ľe s pomocí `pppconfig'u bude nastavení snadné. Pokud by se vám to nepodařilo, přečtěte si následují pokyny. Pro nastavení PPP potřebujete znát základy prohlíľení a editace souborů v GNU/Linuxu. K zobrazení obsahu souboru pouľívejte programy `more', nebo `zmore' pro komprimované soubory s koncovkou `.gz'. Například soubor `README.debian.gz' si můľete prohlédnout příkazem `zmore README.debian.gz'. Pro úpravu souborů je v základním systému nainstalován editor `nano', který nepřekypuje funkcemi, ale je snadno pouľitelný. Později si samozřejmě můľete doinstalovat daląí editory a prohlíľeče, jako třeba `jed', `nvi', `less' a `emacs'. V souboru `/etc/ppp/peers/provider' nahraďte `/dev/modem' řetězcem `/dev/ttyS<#>', kde <#> značí číslo sériového portu. V Linuxu se porty označují čísly od 0, takľe první sériový port je pod Linuxem `/dev/ttyS0'. Dále upravte soubor `/etc/chatscripts/provider', kam vloľíte telefonní číslo ke zprostředkovateli Internetu, uľivatelské jméno a heslo. Sekvenci ,,\q'' v úvodu hesla nemaľte, protoľe zabraňuje zapisování hesla do souborů se záznamem spojení. Místo ověření uľivatele v textovém reľimu pouľívají mnozí zprostředkovatelé protokoly PAP nebo CHAP, jiní pouľívají oba druhy. Jestliľe váą poskytovatel poľaduje PAP nebo CHAP, je třeba postupovat jiným způsobem. V souboru `/etc/chatscript/provider' zakomentujte vąe za vytáčecí sekvencí (začíná ,,ATDT''), upravte soubor `/etc/ppp/peers/provider' podle návodu uvedeného výąe a připojte `user <jmeno>', kde <jmeno> je vaąe uľivatelské jméno u zprostředkovatele připojení. Dále editujte soubor `/etc/ppp/pap-secrets' nebo `/etc/ppp/chap-secrets' a doplňte do něj heslo. Do souboru `/etc/resolv.conf' jeątě doplňte IP adresu DNS serveru vaąeho zprostředkovatele připojení. Řádky souboru `/etc/resolv.conf' jsou v následujícím formátu: `nameserver <xxx.xxx.xxx.xxx>' kde <x> jsou čísla v IP adrese. Případně byste mohli do souboru `/etc/ppp/peers/provider' přidat moľnost `usepeerdns', čímľ zapnete automatický výběr vhodných DNS serverů podle nastavení hostitelského počítače. Pokud váą poskytovatel pouľívá standardní přihlaąovací proceduru, mělo by být vąe připraveno k připojení. PPP spojení spustíte pod uľivatelem root příkazem `pon' a jeho průběh můľete sledovat pomocí `plog'. Odpojíte se příkazem `poff'. Pro daląí informace o pouľívání PPP v Debianu si přečtěte `/usr/share/doc/ppp/README.Debian.gz'. Pro statické připojení pomocí SLIP budete muset do souboru `/etc/init.d/network' přidat příkaz `slattach' (z balíku `net-tools'). Dynamické SLIP vyľaduje balík `gnudip'. 8.10. Nastavení APT ------------------- Uľivatelé nejčastěji instalují balíčky programem `apt-get' z balíčku`apt'.[1] Aby APT věděl, odkud má získávat balíčky, musí se nastavit. S tím pomůľe utilita `apt-setup'. Po skončení instalace můľete kdykoliv změnit nastavení APT spuątěním programu `apt-setup', nebo ručně upravit soubor `/etc/apt/sources.list'. Jestliľe instalujete z oficiálních CD, pak by CD v mechanice mělo být automaticky bez ptaní nastaveno jako zdroj pro apt. Poznáte to podle toho, ľe uvidíte jak je CD zkoumáno a poté budete dotázáni zda chcete nastavit daląí CD. Jestliľe máte sadu několika CD --- a větąina lidí má ---tak byste měli pokračovat a postupně nechat prozkoumat vąechna CD. Uľivatelům bez oficiálních CD bude nabídnuto několik moľností, jak získat debianí balíčky: FTP, HTTP, CD-ROM nebo lokální souborový systém. Vąimněte si, ľe je úplně normální (a dokonce výhodné) mít několik různých APT zdrojů i pro jeden a ten samý debianí archív. `apt-get' automaticky ze vąech dostupných verzí balíčku vybere tu s nejvyąąím číslem verze. Nebo pokud máte například jako zdroje uvedeny HTTP i CD-ROM, `apt-get' bude implicitně vyuľívat CD-ROM a HTTP pouľije pouze pokud na síti bude novějąí verze daného balíčku. Na druhé straně není nejlepąí nápad přidat zbytečně mnoho APT zdrojů, protoľe to zpomalí proces kontroly sí»ových archívů na nové verze. [1] Ve skutečnosti balíčky instaluje program na niľąí úrovni: `dpkg'. `dpkg' je podle potřeby volán z nástroje `apt-get', který se stará o získání potřebných balíčků ze sítě, CD nebo jiného zdroje a také o vyřeąení závislostí mezi balíčky. 8.10.1. Nastavení sí»ových zdrojů pro balíčky --------------------------------------------- Jestliľe plánujete instalovat zbytek sytému po síti, nejvhodnějąí volba je asi zdroj ,,http''. Zdroje dostupné přes ,,ftp'' nejsou o nic horąí, ale navazování spojení můľe trvat déle. Daląí otázka se ptá, zda chcete mít přístup k nesvobodnému softwaru. To znamená komerční nebo jiný software, jehoľ licenční podmínky nevyhovují Debian Free Software Guidelines (http://www.debian.org/social_contract#guidelines). Můľete odpovědět ``Ano'', ale buďte opatrní při instalaci takového softwaru, protoľe se musíte ujistit, ľe jej pouľíváte v souladu s licenčními podmínkami. V daląím kroku sdělíte `apt-setup'u zemi ve které ľijete a podle toho se vybere některé z oficiálních internetových zrcadel Debianu. Z nabídnutého seznamu vhodných serverů si některý vyberte. Jestliľe instalujete přes HTTP, budete dotázáni na nastavení proxy serveru. To je někdy potřeba pro uľivatele za firewallem, na podnikových sítích a podobně. Nakonec bude nově zvolený sí»ový zdroj balíčků otestován a jestli vąe dopadne dobře, budete vám nabídnuta moľnost přidat daląí zdroj. 8.11. Instalace balíčků: základní nebo pokročilá ------------------------------------------------ Nyní budete dotázáni, zda chcete výběr balíčků provést jednoduąąí nebo detailnějąí cestou. Doporučujeme vám začít jednoduąąím způsobem, protoľe k detailnímu nastavení se můľete vrátit po skončení instalace. Protoľe je `base-config' velmi líný, tak si na pomoc zavolá jiné aplikace. Pro začátečnickou instalaci spustí program `tasksel' nebo pro pokročilou program `dselect'. Oba dva nástroje můľete spustit samostatně kdykoliv po instalaci a nainstalovat si tak daląí balíčky. Pokud potřebujete po skončení instalace doinstalovat konkrétní balíček, jednoduąe spus»te příkaz `apt-get install <balik>', kde <balik> je jméno balíčku, který chcete nainstalovat. 8.12. Jednoduchá cesta --- instalace úloh ----------------------------------------- Jestliľe jste zvolili ,,simple'' instalaci, ocitnete se v programu `tasksel'. Program vám předloľí nabídku připravených softwarových úloh. Vľdy samozřejmě můľete přejít k programu `dselect' a balík po balíku určit co se má instalovat, ovąem projít vąechny balíky vám pravděpodobně zabere hodně času, protoľe budete vybírat z 7500 balíků! Z tohoto důvodu vám raději nabízíme _úlohy_ (zadání). _Zadáním_ se myslí funkce, kterou systém bude schopen plnit. Můľete volit z několika předpřipravených zadání jako třeba ,,vývoj v jazyku C'', ,,souborový server'' nebo ,,GNOME''. U kaľdé úlohy si můľete výběrem ,,Task Info'' nechat zobrazit podrobnějąí informace o úloze, jako třeba seznam balíčků v ní obsaľených. Oddíl 11.4, `Místo potřebné pro úlohy' obsahuje tabulku několika úloh a jejich přibliľné velikosti. Aľ skončíte s výběrem zadání, vyberte ,,Finish''. Tím se spustí `apt-get', který nainstaluje vybrané balíčky. I kdyľ nevyberete ľádné úlohy, doinstalují se vąechny chybějící balíky s prioritou standardní, poľadované a důleľité. (To je ekvivalentní spuątění příkazu `tasksel -s' a v současné době to znamená asi 37 megabajtů balíčků). Před samotnou instalací se jeątě zobrazí počet instalovaných balíků a celková velikost balíčků, které se musí stáhnout ze sítě. Zde musíme zmínit, ľe v připravených úlohách je zahrnuta pouze malá část ze vąech 7500 balíčků dostupných v Debianu. Informace o daląích balících získáte příkazem `apt-cache search <hledany-retezec>' (viz manuálová stránka apt-cache(8)), nebo si podle popisu níľe spus»te program `dselect'. 8.13. Pokročilá správa balíčků programem `dselect' -------------------------------------------------- `dselect' se spustí v případě, ľe jste zvolili výběr balíčků tlačítkem ,,advanced''. V dselect Tutorial (dselect-beginner.cs.html) jsou informace, které byste měli znát předtím, neľ `dselect' spustíte. `dselect' slouľí k výběru jednotlivých _balíků_, které se nainstalují na váą počítač. Program `dselect' je nutné spustit jako superuľivatel (root). 8.14. Výzvy během instalace balíčků ----------------------------------- Kaľdý balíček, který jste vybrali v programech `tasksel' nebo `dselect', bude rozbalen a nainstalován programy `apt-get' a `dpkg'. Pokud jsou k instalaci balíčku potřebné informace od uľivatele, budete na ně dotázáni během této fáze instalace. Na obrazovce se také mohou objevit zprávy o instalačních problémech. 8.15. Přihláąení do systému --------------------------- Po dokončení instalace balíků se setkáte s výzvou k přihláąení do sytému (tzv. login prompt). Přihlaste se na svůj osobní účet, systém je připraven k pouľívání. Pokud jste začínající uľivatel, asi si budete chtít prohlédnout dokumentaci dostupnou v systému. V současné době existuje několik dokumentačních systémů, ale pracuje se na jejich sjednocení. Dokumentace vztahující se k instalovaným programům je v adresáři `/usr/share/doc/' v podadresáři se jménem programu. Například příručka pro pouľití programu `apt' (APT User's Guide) je v souboru `/usr/share/doc/apt/guide.html/index.html'. `/usr/share/doc/' navíc obsahuje několik speciálních adresářů. Například linuxové návody ,,jak na to'' (HOWTO) jsou v adresářích `/usr/share/doc/HOWTO/en-txt/' a `/usr/share/doc/HOWTO/en-txt/mini/'. Program `dhelp' nainstaluje soubor `/usr/share/doc/HTML/index.html', který obsahuje seznam instalované dokumentace. Tyto dokumenty můľete jednoduąe prohlíľet tak, ľe vstoupíte do adresáře s dokumentací (`cd /usr/share/doc/') a napíąete `lynx .' (tečka znamená aktuální adresář). Dokumentaci k příkazu můľete získat kdyľ napíąete na příkazovém řádku `info (prikaz)' nebo `man (prikaz)'. Zkrácený návod k pouľití příkazu obvykle získáte kdyľ za příkaz přidáte argument `--help'. Jestliľe je výstup deląí neľ obrazovka, napiąte na konec příkazu jeątě `| more' (výstup se pak zastaví po kaľdé plné obrazovce). Vąechny příkazy začínající určitým řetězcem zobrazíte tak, ľe napíąete řetězec a dvakrát stisknete klávesu tab. Nápovědu k povelům shellu získáte příkazem `help'. Obsáhlejąí úvod do Debianu a GNU/Linuxu najdete v `/usr/share/doc/debian-guide/html/noframes/index.html'. ------------------------------------------------------------------------------- 9. Daląí kroky -------------- 9.1. Začínáte se systémem UNIX ------------------------------ Jestliľe se systémem Unix začínáte, moľná budete mít zájem přečíst si dostupnou literaturu. V Unix FAQ (ftp://rtfm.mit.edu/pub/usenet/news.answers/unix-faq/faq/) najdete odkazy na anglické knihy a diskusní skupiny Usenet. Podívejte se také na User-Friendly Unix FAQ (http://www.camelcity.com/~noel/usenet/cuuf-FAQ.htm). Linux je jednou z implementací systému Unix. Na Linux Documentation Project (LDP) (http://www.tldp.org/) je shromáľděno velké mnoľství elektronických dokumentů a HOWTO (návodů jak na to) týkajících se Linuxu. Větąinu z těchto materiálů si můľete pročítat lokálně, stačí nainstalovat jeden z balíků `doc-linux-html' (HTML verze) nebo `doc-linux-text' (ASCII verze), dokumenty budou v `/usr/share/doc/HOWTO'. V balících jsou dostupné rovněľ překlady některých návodů. Česky vyąly například knihy: 1. Michal Brandejs (http://www.fi.muni.cz/usr/brandejs/): _UNIX - Linux._ Kniha je určena pro začínající uľivatele Linuxu a systémů UN*X. Zabývá se základními příkazy a systémem z hlediska uľivatele. Vydala Grada (http://www.grada.cz). 2. Pavel Satrapa (http://www.vslib.cz/~satrapa/): Linux - Internet Server (http://www.vslib.cz/~satrapa/docs/iserver/index.html). Kniha popisuje Linux z pohledu správce sítí, konfiguraci základních sí»ových sluľeb a podobně. 3. Matt Welsh: Pouľíváme Linux. Překlad knihy _Running Linux_. Vydal Computer Press (http://www.cpress.cz/). Informace specifické pro Debian jsou uvedeny dále. 9.2. Vypínání systému --------------------- Běľící linuxový systém nesmíte vypínat tlačítkem reset nebo prostým vytaľením ze zásuvky. Pokud se Linux nevypne řízeně, mohou se ztratit nebo poąkodit soubory na disku. Můľete pouľít klávesovou kombinaci Ctrl-Alt-Del . Také se můľete přihlásit jako root a napsat `shutdown -h now', `reboot' nebo `halt'. 9.3. Orientace v Debianu ------------------------ Debian se v liąí od ostatních distribucí Linuxu. I kdyľ jste jiľ s Linuxem pracovali, je třeba seznámit se s tím, jak distribuce funguje, abyste si systém udrľeli v pořádku. Tato kapitola vám pomůľe se v Debianu lépe zorientovat. Opět se jedná pouze o letmý přehled. 9.3.1. Balíčkovací systém Debianu --------------------------------- Nejdůleľitějąí je pochopit, jak pracuje balíčkovací software. Systém je z velké části spravován balíčkovacím systémem. Jedná se o adresáře: * `/usr' (vyjma `/usr/local') * `/var' (vyjma `/var/local') * `/bin' * `/sbin' * `/lib' Například kdyľ nahradíte program `/usr/bin/perl', nejspíą bude vąe fungovat, ale s přechodem k novějąí verzi balíku `perl' o své úpravy přijdete. Zkuąení uľivatelé tomu dokáľí zabránit převedením balíku do stavu ,,hold''. Jedna z nejlepąích instalačních metod je určitě apt. Můľete ji pouľít z dselectu, nebo samostatně na příkazové řádce (info apt-get). Apt vám dovolí sloučit vąechny archivy (main, contrib a non-free), takľe můľete instalovat jak standardní verze, tak exportně omezené verze balíčků. 9.3.2. Správa více verzí ------------------------ Pokud udrľujete více verzí různých aplikací, přečtěte si manuálovou stránku příkazu update-alternatives. 9.3.3. Správa Cronu ------------------- Vąechny periodické úlohy spojené se správou systému by měly být v adresáři `/etc', protoľe to jsou konfigurační soubory. Pokud spouątíte administrátorské úlohy denně, týdně, měsíčně nebo přes noc, umístěte je do `/etc/cron.{daily,weekly,monthly}'. Spouątění těchto úloh je řízeno souborem `/etc/crontab'. Úlohy poběľí postupně podle abecedního pořadí. Jestliľe vąak máte speciálnějąí poľadavky (potřebujete úlohu spouątět pod jiným uľivatelem nebo chcete úlohu pouątět v určitém čase nebo intervalu), můľete pouľít soubor `/etc/crontab', nebo jeątě lépe `/etc/cron.d/cokiliv'. Tyto soubory mají navíc pole pro jméno uľivatele, pod kterým se má úloha spustit. V obou případech stačí přidat/upravit soubory a cron je automaticky rozpozná a začne pouľívat --- není potřeba spouątět ľádný příkaz. Daląí informace jsou v cron(8), crontab(5) a `/usr/share/doc/cron/README.Debian'. 9.4. Daląí dokumentace ---------------------- Hledáte-li popis nějakého programu, vyzkouąejte nejprve `man <program>' a `info <program>'. Uľitečné informace najdete v adresáři `/usr/share/doc'. Zajímavé dokumenty jsou v podadresářích `/usr/share/doc/HOWTO' a `/usr/share/doc/FAQ'. Pokud chcete nahlásit chybu, přečtěte si soubory `/usr/share/doc/debian/bug*'. Úpravy balíčků specifické pro Debian jsou zdokumentovány v souborech `/usr/share/doc/(název balíčku)/README.Debian'. WWW stránky Debianu (http://www.debian.org/) obsahují spousty dokumentace o Debianu. V první řadě se podívejte na Debian FAQ (http://www.debian.org/doc/FAQ/) a prohledejte archív diskusních listů Debianu (http://lists.debian.org/). Komunita okolo Debianu si navzájem pomáhá (users for users), takľe pokud se chcete přihlásit k některému z debianích diskusních listů, podívejte se na stránku přihláąení do diskusního listu (http://www.debian.org/MailingLists/subscribe). 9.5. Kompilace nového jádra --------------------------- Proč byste si chtěli sestavit nové jádro? Obvykle nejde o nutnost, poněvadľ jádro dodávané s Debianem funguje ve větąině počítačů. Nové jádro můľe být uľitečné v následujících situacích: * Potřebujete vyřeąit hardwarový konflikt zařízení nebo speciální nároky hardwaru, které dodávané jádro nezvládne. * Ve standardním jádře postrádáte podporu zařízení nebo nějakou sluľbu (např. Advanced power management, SMP). * Chcete menąí jádro bez ovladačů, které nepouľíváte. Urychlíte start systému a uąetříte pamě». * Chcete jádro roząířit o nějakou funkci (např. firewall). * Chcete jádro z vývojové řady. * Chcete udělat dojem na známé, vyzkouąet něco nového. 9.5.1. Správa jader ------------------- Nebojte se kompilace jádra, je to zábava a budete z ní mít uľitek. Doporučený způsob kompilace jádra v Debianu vyľaduje tyto balíky: `kernel-package', `kernel-source-2.4.17' (aktuální verze v době vzniku dokumentu), `fakeroot' a daląí, které jiľ máte patrně nainstalované (úplný seznam je v souboru `/usr/share/doc/kernel-package/README.gz'). Tato metoda vytvoří ze zdrojových textů jádra .deb balíček a jestliľe máte závislé nestandardní moduly, taktéľ z nich vyrobí aktuální balíčky. Pozn. Jádro nemusíte připravovat touto cestou, ale domníváme se, ľe s vyuľitím balíčkovacího softwaru se proces zjednoduąí a je také bezpečnějąí. Můľete si klidně vzít zdrojové texty jádra přímo od Linuse a nebudete potřebovat balík `kernel-source-2.4.17'. Přestoľe se ve Woodym pouľívá jádro 2.4.17, novějąí jádra řady 2.4 jsou k dispozici jako balíčky. Popis balíku `kernel-package' se nachází v adresáři `/usr/share/doc/kernel-package'. V následujících odstavcích najdete jen úvod k jeho pouľití. V daląím budeme předpokládat, ľe zdrojové texty jádra verze 2.4.17 uloľíte do `/usr/local/src'. Jako superuľivatel vytvořte adresář `/usr/local/src' a změňte jeho vlastníka na váą normální účet. Přihlaste se na svůj účet a přejděte do adresáře, kde chcete mít zdrojové texty jádra (`cd /usr/local/src'), rozbalte archív (`tar xIf /usr/src/kernel-source-2.4.17.tar.bz2') a přejděte do tohoto adresáře (`cd kernel-source-2.4.17/'). Proveďte konfiguraci jádra příkazem `make xconfig' v prostředí X11 nebo `make menuconfig' v ostatních případech (musíte mít nainstalovaný balíček `ncurses-dev'). Pročtěte si nápovědu a pozorně vybírejte z nabízených moľností. Pokud si v některém bodu nebudete vědět rady, je větąinou lepąí zařízení do jádra vloľit. Volby, kterým nerozumíte a které se nevztahují k hardwaru, raději nechte na přednastavených hodnotách. Nezapomeňte do jádra zahrnout ,,Kernel module loader'' (tj. automatické vkládání modulů) v sekci ,,Loadable module support'' , které přednastavené není, avąak Debian tuto sluľbu předpokládá. Příkazem `make-kpkg clean' pročistíte strom zdrojových textů a nastavení balíku `kernel-package'. Kompilaci jádra provedete příkazem `fakeroot make-kpkg --revision=jadro.1.0 kernel_image'. Číslo verze si můľete zvolit podle vlastní úvahy, slouľí k vaąí orientaci v připravených balících. Kompilace zabere chvíli času, záleľí na výpočetním výkonu vaąeho počítače. Aľ kompilace skončí, jádro nainstalujete jako kaľdý jiný balík. Jako root napiąte `dpkg -i ../kernel-image-2.4.17-<podarchitektura>_jadro.1.0_hppa.deb'. <podarchitektura> je volitelné upřesnění architektury, které jste zadali před kompilací jádra. `dpkg -i kernel-image...' nainstaluje jádro spolu s doprovodnými soubory. Jedná se třeba o soubory `System.map', který je uľitečný při dohledávání problémů v jádře a `/boot/config-2.4.17' obsahující konfigurační soubor jádra. Během instalace balíku `kernel-image-2.4.17' dojde i ke spuątění zavaděče (přísluąného k vaąí platformě) a obnovení zaváděcího záznamu na disku. Pokud jste vytvořili balík s moduly, například jestliľe máte PCMCIA, je nutné ho rovněľ nainstalovat. Nyní můľete spustit systém znovu s novým jádrem. Projděte si výpisy, zda se při instalaci jádra nevyskytly problémy a spus»te `shutdown -r now'. Popis balíku `kernel-package' najdete v adresáři `/usr/share/doc/kernel-package'. ------------------------------------------------------------------------------- 10. Technické údaje o zaváděcích disketách ------------------------------------------ 10.1. Zdrojové texty -------------------- Balík `boot-floppies' obsahuje veąkeré zdrojové texty a dokumentaci k instalačním disketám. 10.2. Záchranná disketa ----------------------- Záchranná disketa obsahuje souborový systém Ext2 (nebo FAT podle architektury, kde instalujete) a měla by být čitelná pod operačními systémy schopnými připojit tyto souborové systémy. Jádro Linuxu se nachází v souboru `linux.bin'. Soubor `root.bin' je programem gzip komprimovaný obraz 1,44 MBajtového souborového systému Minix (případně Ext2), nahrává se do RAMdisku a slouľí jako kořenový svazek souborů. 10.3. Náhrada jádra na záchranné disketě ---------------------------------------- Pokud potřebujete na záchranné disketě pouľít jiné jádro, musíte vytvořit jádro Linuxu podporující (přímo, nestačí v modulech): * RAM disk (`CONFIG_BLK_DEV_RAM') * prvotní RAM disk (initrd) (`CONFIG_BLK_DEV_INITRD') * programy ve formátu ELF (`CONFIG_BINFMT_ELF') * zařízení loop (`CONFIG_BLK_DEV_LOOP') * souborové systémy FAT, Minix a Ext2 (některé z architektur nepotřebují FAT a/nebo Minix --- podívejte se do zdrojových textů) * filtrování socketů pro DHCP (`CONFIG_FILTER') * paketový socket, taktéľ pro DHCP (`CONFIG_PACKET') * Unixové doménové sockety pro systémové logování (`CONFIG_UNIX') Ujistěte se, ľe jádro, které chcete pouľít, _nemá_ nastavenou poloľku `CONFIG_DEVFS'. `CONFIG_DEVFS' není kompatibilní s instalačním systémem. _Documentation not complete, text missing._ S největąí pravděpodobností také budete chtít nahradit soubor `modules.tgz' umístěný na disketě s ovladači. Tento soubor je komprimovaný obsah adresáře `/lib/modules/<kernel-version>'. Adresář zabalte tak, aby obsahoval i nadřazené adresáře (t.j. `/lib/modules/'). ------------------------------------------------------------------------------- 11. Dodatek ----------- 11.1. Daląí informace --------------------- 11.1.1. Daląí informace ----------------------- Základním zdrojem informací o Linuxu je Linux Documentation Project (http://www.tldp.org/), kde mimo jiné naleznete návody HOWTO (jak na to) a odkazy na daląí dokumenty o jednotlivých částech systému GNU/Linux. 11.2. Jak získat Debian GNU/Linux --------------------------------- 11.2.1. Oficiální sada CD ------------------------- Na stránce dodavatelů (http://www.debian.org/CD/vendors/) je seznam obchodníků prodávajících systém Debian GNU/Linux na CD-ROM. Seznam je řazený podle států, takľe by neměl být problém najít nejbliľąího prodejce. 11.2.2. Místa zrcadlící Debian ------------------------------ Pokud ľijete mimo USA a máte přístup k internetu, můľete si stáhnout debianí balíčky z některého z místních zrcadel archívů Debianu uvedených v seznamu zrcadel Debianu (http://www.debian.org/distrib/ftplist). 11.2.3. Popis souborů instalačního systému ------------------------------------------ V této části najdete stručný popis souborů z adresáře `disks-hppa'. Nemusíte si je stahovat vąechny, stačí vybrat jen ty, které jsou zapotřebí pro vaąi metodu instalace. Větąina souborů jsou obrazy disket, nahráním souboru na disketu vytvoříte poľadovaný disk. Tyto obrazy se pochopitelně liąí pro diskety různých kapacit. Například 1,44MB je mnoľství dat, které se vejde na standardní 3,5 palcové diskety. Na vaąí architektuře je to jediná podporovaná velikost. Obrazy disket pro 1,44MB pruľné disky jsou umístěny v adresáři `images-1.44'. Čtete-li tento dokument na Internetu, nejspíą si můľete nahrát uvedené soubory kliknutím na jejich název (závisí na vaąem webovém prohlíľeči). Soubory jsou jinak dostupné na ftp ftp://ftp.debian.org/debian/dists/woody/main/disks-hppa/current/ nebo z podobného adresáře z počítače zrcadlícího distribuci Debianu (Oficiální zrcadla Debianu (http://www.debian.org/distrib/ftplist)). 11.2.3.1. Soubory potřebné k prvotnímu nataľení systému ------------------------------------------------------- _Obrazy záchranné diskety:_ .../current/32/images-1.44/rescue.bin (../../32/images-1.44/rescue.bin) .../current/64/images-1.44/rescue.bin (../../64/images-1.44/rescue.bin) Záchranné diskety se pouľívají pro prvotní start a pro havarijní případy, jako kdyľ váą systém nechce nastartovat. Proto je doporučené si zkopírovat obrazy těchto disků na diskety, i kdyľ normálně diskety pro instalaci nepouľíváte. _Kořenový (root) obraz:_ .../current/root.bin (../../root.bin) Tento soubor obsahuje obraz dočasného souborového systému, který se nahraje do paměti při startu ze záchranné diskety. Kořenový disk se pouľívá pro instalace z CD-ROM, pevného disku a disket. _Zaváděcí obrazy TFTP_ .../current/lifimage (../../lifimage) Zaváděcí obrazy pouľívané pro zavádění ze sítě (viz Oddíl 4.4, `Příprava souborů pro zavádění pomocí TFTP') obsahují linuxové jádro a kořenový souborový systém `root.bin'. 11.2.3.2. Soubory linuxového jádra ---------------------------------- Obraz linuxového jádra se pouľívá k instalaci z pevného disku. Pro instalaci z disket není potřeba. .../current/32/linux.bin (../../32/linux.bin) .../current/64/linux.bin (../../64/linux.bin) Soubory linuxového jádra. 11.2.3.3. Soubory s ovladači ---------------------------- Tyto soubory obsahují moduly jádra (nebo ovladače) pro ty druhy hardwaru, které nejsou nezbytné pro zavedení instalačního systému. Výběr ovladačů provedete ve dvou krocích: nejprve vyberete přísluąný archív s ovladači a potom zvolíte konkrétní ovladače, které chcete pouľít. Tyto diskety se pouľívají aľ po rozdělení disku a po instalaci jádra. Jestliľe potřebujete určitý ovladač jiľ pro zavedení instalačního systému, vyberte si jádro, které tento ovladač obsahuje a nezapomeňte zadat vhodné zaváděcí parametry. Viz Oddíl 5.1, `Zaváděcí argumenty'. Pamatujte, ľe archív ovladačů musí být ve shodě s prvotním výběrem jádra. _Obrazy disket s ovladači:_ unknown Toto jsou obrazy disket s ovladači. _Archív disket s ovladači_ .../current/32/drivers.tgz (../../32/drivers.tgz) .../current/64/drivers.tgz (../../64/drivers.tgz) Pokud nejste odkázáni na diskety, vyberte jeden z těchto souborů. 11.2.3.4. Instalační soubory základního systému ----------------------------------------------- Tyto soubory jsou potřeba pouze pro počítače bez funkčního sí»ového připojení. Obsahují nutné programy pro běh základního operačního systému GNU/Linux. _Archív základního systému_ .../base-images-current/basedebs.tar (http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main /disks-hppa/base-images-current/basedebs.tar) Pokud nejste odkázáni na diskety, zvolte tento soubor. 11.3. Zařízení v Linuxu ----------------------- V Linuxu existuje v adresáři `/dev' spousta speciálních souborů nazývaných soubory zařízení. V unixovém světě se k hardwaru přistupuje právě přes tyto soubory. Soubor zařízení je vlastně abstraktní rozhraní k systémovému ovladači, který komunikuje přímo s hardwarem. V následujícím výpisu je uvedeno několik důleľitých souborů zařízení. fd0 1. disketová mechanika fd1 2. disketová mechanika hda pevný disk IDE / CD-ROM na prvním IDE řadiči (Master) hdb pevný disk IDE / CD-ROM na prvním IDE řadiči (Slave) hdc pevný disk IDE / CD-ROM na druhém IDE řadiči (Master) hdd pevný disk IDE / CD-ROM na druhém IDE řadiči (Slave) hda1 1. oblast na prvním pevném IDE disku hdd15 15. oblast na čtvrtém pevném IDE disku sda pevný disk SCSI s nejniľąím SCSI ID (tj. 0) sdb pevný disk SCSI s nejbliľąím vyąąím SCSI ID (tj. 1) sdc pevný disk SCSI s nejbliľąím vyąąím SCSI ID (tj. 2) sda1 1. oblast na prvním pevném SCSI disku sdd10 10. oblast na čtvrtém pevném SCSI disku sr0 SCSI CD-ROM s nejniľąím SCSI ID sr1 SCSI CD-ROM s nejbliľąím vyąąím SCSI ID ttyS0 sériový port 0, pod MS-DOSem COM1 ttyS1 sériový port 1, pod MS-DOSem COM2 psaux rozhraní myąi na portu PS/2 gpmdata pseudozařízení - jenom opakuje data získaná z GPM (ovladač myąi) cdrom symbolický odkaz na CD-ROM mechaniku mouse symbolický odkaz na rozhraní myąi null cokoliv poąlete na toto zařízení, zmizí zero z tohoto zařízení můľete aľ do nekonečna číst nuly 11.3.1. Nastavení myąi ---------------------- Myą můľete pouľívat jak na konzoli, tak v prostředí X Window. Je toho dosaľeno pouľitím gpm opakovače, který přeposílá signál z myąi k X serveru. myą => /dev/psaux => gpm => /dev/gpmdata -> /dev/mouse => X /dev/ttyS0 (opakovač) (symbolický odkaz) /dev/ttyS1 V souboru `/etc/gpm.conf' nastavte opakovací protokol na hodnotu ,,raw'' a v X ponechte původní myąí protokol (soubory `/etc/X11/XF86Config' nebo `/etc/X11/XF86Config-4'). Důvod pouľití gpm i pro X Window System je ten, ľe kdyľ se myą neočekávaně odpojí, stačí restartovat pouze gpm. user@debian:# /etc/init.d/gpm restart Pokud z nějakého důvodu nemáte gpm nainstalované nebo ho nepouľíváte, nastavte Xy, aby četly přímo z myąího zařízení (např. /dev/psaux). Mnohem více informací najdete v `/usr/share/doc/HOWTO/en-txt/mini/3-Button-Mouse.gz', `man gpm', `/usr/share/doc/gpm/FAQ.gz' a README.mouse (http://www.xfree86.org/current/mouse.html). 11.4. Místo potřebné pro úlohy ------------------------------ Základní instalace woodyho na autorově počítači vyľadovala 117MB. Vąechny standardní balíčky v distribuci zabraly po staľení 38MB a po instalaci 123MB. Takľe k instalaci základního systému a vąech standardních balíčků bylo potřeba 278MB. Následující tabulka ukazuje velikosti úloh tak, jak je vypisuje program aptitude (mimochodem, velmi pěkná aplikace). Na systému, ze kterého jsme tuto tabulku získali, jiľ byly nainstalovány vąechny standardní balíky. Protoľe se mohou balíky v některých úlohách překrývat, je moľné, ľe celková velikost instalovaných úloh bude menąí neľ součet jejich velikostí. Úloha Zabrané místo (v MB) po instalaci po staľení k instalaci stolní počítač 345 118 463 X Window System 78 36 114 hry 49 14 63 Debian Jr. 340 124 464 připojení vytáčenou linkou 28 8 36 přenosný počítač 3 1 4 vědecké aplikace 110 30 140 C a C++ 32 15 47 Python 103 30 133 Tcl/Tk 37 11 48 Fortran 10 4 14 souborový server 1 - 1 poątovní server 4 3 7 news server 6 2 8 tiskový server 48 18 66 konvenční unixový server 55 19 74 webový server 4 1 5 TeX/LaTeX 171 64 235 zjednoduąené čínské prostředí 80 29 109 tradiční čínské prostředí 166 68 234 cyrilice 29 13 42 francouzské prostředí 60 18 78 německé prostředí 31 9 40 japonské prostředí 110 53 163 korejské prostředí 178 72 250 polské prostředí 58 27 85 ruské prostředí 12 6 18 ąpanělské prostředí 15 4 19 11.5. Vliv parametrů ,,verbose'' a ,,quiet'' na upovídanost instalačního programu ---------------------------------------------------------------------------- Zaváděcí argument `verbose' způsobí, ľe instalační program: * U LiveCD povolí výběr jiného instalačního média. * Při připojování oblastí se vľdy bude ptát na přípojný bod. * Zobrazí varování, ľe starąí jádra nepodporují novějąí souborové systémy. * Zobrazí varování, ľe jádra před 2.4.1 nepodporují ReiserFS 3.6. * Bude vyľadovat potvrzení cesty k instalačním souborům, i kdyľ byla nalezena pouze jedna cesta. Naopak argumentem `quiet' docílíte toho, ľe instalační systém: * Nezobrazí potvrzení před zápisem zavaděče aboot. * Nezobrazí potvrzení před přepsáním MBR. * Nezobrazí hláąku ,,Důleľité informace o instalovaném MBR''. * Vás nevyzve k instalaci přídavných modulů z diskety. * Nezmíní se o faktu, ľe s390 nepodporuje restart. * Nezobrazí potvrzení, zda detekované rozhraní je typu PCMCIA. * Nezobrazí hláąku o úspěąném nastavení DHCP. * Nezobrazí (dlouhou) hláąku o zavaděči LILO a podpoře velkých disků. * Nezobrazí (dlouhou) hláąku o zavaděči PALO a podpoře velkých disků. * Nezobrazí poznámku Dvhtoolu o SGI disklabel. * Nenapíąe, kolik místa zabírá ReiserFS. * Nevysvětlí, co je ,,Apple_Bootstrap''. * Bez ptaní připojí první oblast jako /. * Nenabídne kontrolu vadných sektorů. * Nezobrazí potvrzení před inicializací oblastí XFS, ext2/3, ReiserFS, swap. * Nebude vás přesvědčovat, ľe odkládací oblast je dobrá věc. * Před restartem systému nezobrazí nápovědu. ------------------------------------------------------------------------------- 12. Administrivia ----------------- 12.1. O tomto dokumentu ----------------------- Tento dokument je napsán v jazyce SGML za pouľití definice typu dokumentu (Document Type Definition) ,,DebianDoc''. Výstupní formáty jsou generovány programy z balíku `debiandoc-sgml'. Aby byl dokument lépe udrľovatelný, pouľíváme různé výhody SGML, jako jsou entity a označené části (marked selections), které nahrazují proměnné a podmínky z programovacích jazyků. SGML zdroj tohoto dokumentu například obsahuje informace pro různé typy počítačů. Pouľitím označených částí jsou tyto pasáľe označeny jako závislé na dané architektuře a při překladu se zobrazí jenom v určitých verzích tohoto dokumentu. 12.2. Jak přispět k tomuto návodu --------------------------------- Problémy a vylepąení týkající se tohoto dokumentu zasílejte formou bug reportu (hláąení o chybě) v balíku `boot-floppies'. Pročtěte si popis balíku `bug' nebo dokumentaci na Debian Bug Tracking System (http://bugs.debian.org/). Je dobré nejprve zkontrolovat databázi otevřených chyb balíku boot-floppies (http://bugs.debian.org/boot-floppies), zda uľ závada nebyla hláąena. Pokud stejný problém najdete mezi neuzavřenými chybami, můľete doplnit existující popis o váą poznatek zasláním zprávy na adresu <XXXX@bugs.debian.org>, kde <XXXX> je číslo jiľ nahláąeného problému. Jeątě lepąí je získat zdroj toho dokumentu ve formátu SGML a vytvářet záplaty (patch) přímo proti němu. Snaľte se vľdy pracovat s nejčerstvějąí verzí z unstable (ftp://ftp.debian.org/debian/dists/unstable/) distribuce. Samotný zdroj dokumentu se nachází v balíku `boot-floppies'. Daląí moľností je prohlíľení zdrojů přes CVSweb (http://cvs.debian.org/boot-floppies/). Návod, jak získat soubory z CVS, najdete v README-CVS (http://cvs.debian.org/cgi-bin/viewcvs.cgi/~checkout~/boot-floppies/README-CVS?tag=HEAD%26content-type=text/plain). Prosíme vás, abyste _nekontaktovali_ autory tohoto dokumentu přímo. Existuje diskusní list balíku `boot-floppies', který je zaměřen i na tento manuál. Jeho adresa je <debian-boot@lists.debian.org>. Návod, jak se do listu přihlásit, je na stránce Přihláąení do diskusních listů Debianu (http://www.debian.org/MailingLists/subscribe), zprávy jsou dostupné v archívu diskusních listů Debianu (http://lists.debian.org/). 12.3. Hlavní spoluautoři ------------------------ K tomuto dokumentu přispělo mnoho uľivatelů a vývojářů Debianu. Zmíníme alespoň Michaela Schmitze (m68k), Franka Neumanna (je autorem instalačního manuálu pro Amigu (http://www.informatik.uni-oldenburg.de/~amigo/debian_inst.html)). Dále to jsou Arto Astala, Eric Delaunay, Ben Collins (SPARC) a Stéphane Bortzmeyer (mnoho oprav a textu) Uľitečné informace sepsal Jim Mintha. Přínosné vám mohou být Debian FAQ (http://www.debian.org/doc/FAQ/), Linux/m68k FAQ (http://www.linux-m68k.org/faq/faq.html), Linux for SPARC Processors FAQ (http://www.ultralinux.org/faq.html), Linux/Alpha FAQ (http://linux.iol.unh.edu/linux/alpha/faq/) a daląí. Uznání patří i lidem, kteří tyto volně dostupné a bohaté zdroje informací spravují. 12.4. Český překlad ------------------- Tento dokument smí být ąířen za podmínek uvedených v GNU General Public License. Vlastníky autorských práv k překladu jsou Miroslav Kuře <kurem@debian.cz>, Jiří Maąík <masik@debian.cz> a Vilém Vychodil <vychodiv@debian.cz>. Na lokalizaci instalačního programu se podíleli Petr Čech <cech@atrey.karlin.mff.cuni.cz>, Pavel Makovec <pavelm@debian.cz> a Jiří Maąík. 12.5. Ochranné známky --------------------- Vąechny ochranné známky jsou majetkem jejich vlastníků. ------------------------------------------------------------------------------- Instalace systému Debian GNU/Linux 3.0 na architektuře PA-RISC Bruce Perens Sven Rudolph Igor Grobman James Treacy Adam Di Carlo verze 3.0.23, 16 May, 2002